Instruktor Michal Čechoň už řadu let zaučuje nováčky u vězeňské služby, jak správně postupovat při vstupních prohlídkách. Stejně jako Jan Žatecký, o jehož práci v takzvané „školce“ si můžete přečíst v předchozím článku na Blesk.cz, působí jako instruktor ve výcvikovém středisku Vězeňské služby České republiky ve Stráži pod Ralskem.
Pracovníci u vstupní prohlídky kontrolují osoby nastupující do výkonu trestu a mimo jiné také jejich návštěvy. „Zajímají nás zbraně, nebezpečné předměty, drogy, mobilní telefony, sim karty, záznamová zařízení, nosiče dat,“ vysvětluje Michal Čechoň.
Příslušníkům vězeňské služby tuto práci ulehčují tři základní pomůcky – detekční rám, rentgen a ruční detektor kovu. Zdá se to být jednoduché. příchozí osoba odloží své věci na pás rentgenu, projde rámem a případně probíhá i kontrola ručním detektorem. Jenže odsouzení i jejich návštěvy umí být v pašování kontrabandů velmi kreativní. Sebemenší nepozornost může ohrozit jejich životy a stejně tak životy jejich kolegů.
V případě, že u vstupu pojmou příslušníci vězeňské služby důvodné podezření, že se návštěvník či vězeň snaží pronést cokoliv zakázaného, může dojít i na osobní prohlídku. „Máme na to speciální místnost, která je osvětlená, vytápěná a není tam zvenčí vidět. Bude se totiž svlékat,“ říká instruktor.
Prohlídky konečníků!
V poslední době se podle slov Michala Čechoně častěji objevují případy, kdy se lidé snaží pronést mobilní telefon. Z čínských e-shopů si do Česka objednávají mikrotelefony, které mohou být menší než krabička od sirek. Takto malý předmět jsou někteří lidé schovávat i v místech, kam slunce nesvítí. „Když se nám vězněné osoby vrací například z pracovišť, je naší povinností ručním detektorem kovu kontrolovat i oblast konečníku,“ říká instruktor.
Některé případy pokusů, jak přelstít kontrolu, jsou skutečně bizarní. Například pokus ženy, která přišla do vězení ukázat tatínkovi čerstvě narozené miminko: „Řešil se i případ, kdy tam jedna paní zkusila strčit malé dítě. Přišla návštěva za vězněnou osobu, neměla žádnou kolébku ani nic podobného, měla sportovní tašku a dala ji na ten pás. Jakmile operátor rentgenu zjistil, co je uvnitř, okamžitě ho zastavil,“ vypráví Čechoň.
Maskované kontrabandy
Z různých zákoutí internetu se dá objednat celá řada zbraní, které jsou maskované tak, aby na první pohled vypadaly jako běžné předměty. „Odhalili jsme například pepřový sprej, který vypadal jako obyčejná rtěnka, nebo takový, který vypadal jako voňavka. Mimochodem, už dvakrát mi s ní studenti ukončili výuku. Říkal jsem jim, ať se tím nezkouší vonět, jedna studentka s tím zkusila navonět kolegu. V té místnosti se pak nedá vydržet,“ říká Michal Čechoň. Oblíbené jsou u kriminálníků také všelijaké vyklápěcí nože, vypadající například jako klíče a podobně.
Instruktor podotýká, že je potřeba myslet na každý detail: „Problémy jsou také s pitím. Jak já poznám, jestli v tom například není žíravina? Nebo alkohol? Nebo obyčejná voda? Spousta studentů by řekla, že si k tomu čuchnou. Jenže, chcete si čuchnout ke kyselině, kterou vám přitom chrstne do obličeje?“
Jako ve většině případů, které musí příslušníci vězeňské služby řešit, nejlepší cesta je vždy rozumná domluva a komunikace: „V ideálním případě je nejlepší s danou osobou vše vykomunikovat a třeba ji přesvědčit, že některé věci s sebou nepotřebuje. Může si je nechat zamknout ve skříňce,“ zdůrazňuje Čechoň.
Michala Čechoně můžete vidět v dokumentární sérii Ve službě za mřížemi II, která vychází každý týden na portálu Prima+. Stojí za ní úspěšná dokumentaristka Martina Eretová, která už má s natáčením ve vězení bohaté zkušenosti – kromě první série Ve službě za mřížemi natočila také pořad Bez lítosti, v rámci nějž ve věznicích zpovídala doživotně odsouzené vrahy.
