Blesk: Není radní pro dopravu na Praze 1 jedna z nejhorších prací na světě? Není to jako dělat zahradníka v džungli?
Vojtěch Ryvola: Rozhodně ne. Je to tak, že radní pro dopravu kterékoliv pražské městské části toho s ohledem na legislativu vlastně moc nezmůže. Když to přeženu, jsme spíše servis pro hlavní město Prahu, skoro všechen majetek od budov, až po ulice patří hlavnímu městu a my se o něj jen staráme. Jakoukoliv větší akci musíme koordinovat s hlavním městem. Je ale pravda, že je těžké dělat radního pro dopravu ve městě, kde se vyplácí být nepoctivý. Například jsem po panu primátorovi chtěl, aby místo 10 – 15 botiček denně bylo nasazeno třeba 250 – 300. Nejde o výběr pokut, ale když už člověk na ulici vidí, že špatně zaparkovaná auta mají botičky, tak je lépe vidět, že pravidla se mají dodržovat.
Když jste do funkce nastupoval, mluvil jste především o třech tématech, mluvil jste o zklidnění dopravy, o problematice sdílených kol a koloběžek a také parkování. Máte za sebou tři roky a jeden vám zbývá, jak se vám daří tyto problémy řešit?
V parkování se vlastně povedlo jedno jediné. Z připomínek, které jsme dávali magistrátu, tak se povedlo akorát zrušení přenosných parkovacích karet. Za 36 tisíc na rok se dala koupit parkovací karta, kam se každou hodinu dala napsat jiné auto. Stal se z toho kšeft, na kterém se podle mě dalo vydělat tak 5 milionů ročně. Jsem rád, že se to povedlo zrušit. Co se týče koloběžek, jsem přesvědčený, že Praha 1 pro ně není uzpůsobená. Podle mě tu nemají co dělat, na rozdíl od kol. Chtěl jsem, aby od 22 hodin do 6 nebyly k dispozici, ale to by pak pro provozovatelé těchto služeb nemělo smysl. Můžu ale říct, že během měsíce maximálně dvou vznikne definitivní řešení, při jednání pražského zastupitelstva to potvrdil náměstek Hřib. TSK už ladí poslední detaily nových pravidel pro provoz koloběžek, jako tomu dříve bylo u segwayů.
Zklidnění dopravy můžeme rozebrat podrobněji. Zákaz vjezdu do centra pro nerezidenty, zákaz vjezdu na Smetanovo nábřeží a podobné témata jsou možná starší, než váš mandát.
Řeší se to od vzniku tunelu Blanka. Součástí jejího stavebního povolení je povinnost, že kolaudace nebude platná do té doby, dokud se neuzavřou oba břehy Vltavy pro běžnou IAD. Nejsem příznivec úplného zákazu, souhlasil jsem s omezením, které by spočívalo ve zpoplatnění průjezdu. To ale samozřejmě neprošlo, protože pro některé politiky je sebemenší zákaz nepředstavitelný. Přestože norma měla veškeré podklady, úplně se to vytratila. Povedlo se ale zklidnění v Dlouhé ulici a jejím okolí, začalo to být dramatické až v posledních letech. Mladí chlapci tam túrovali auta ve dvě ráno a nám se povedlo tyto ulice uzavřít tyto ulice od 22. hodiny.
Za obrovský průlom bych považoval, kdyby se podařilo lépe pracovat s automatickými záznamovými systémy, podobně jako již dnes pracují města s radary zaznamenávajícími porušení pravidla o rychlosti v místě. Pokud by někoho kamera zachytila v zákazu vjezdu, může ten záznam vyhodnotit jen Policie ČR nebo městská policie, jenže oni mají omezenou kapacitu. Kdybychom si to mohli vyhodnocovat sami na radnici, naberu si tady tým 10 lidí, kteří by tyto záznamy vyhodnocovali. Zákon to ale bohužel neumožňuje. V tuto chvíli by tento návrh už mělo posuzovat ministerstvo dopravy.
Sám říkáte, jak obtížné je prosadit jakoukoliv významnější změnu, jak je zapotřebí široká politická shoda. Zkuste čtenářům přiblížit, jak vypadá celý ten proces, když se k nějakému kroku rozhodnete?
Je obrovský rozdíl, když do toho jednání musím přizvat magistrát nebo nemusím. Když se jedná o oblast v naší správě, je to poměrně jednoduché. Vymyslím nějakou věc, schválí mi jí dopravní komise, já udělám návrh tisku pro radu, rada mi jej schválí a předáme to odboru dopravy. Ten to vyvěsí na úřední desku, je to tam 15 dnů, aby k tomu mohly být podávány připomínky, ty se musí vypořádat. Tedy dejme tomu, že to trvá v rozmezí 3 – 6 měsíců. S rozhodovacími pravomocemi magistrátu je to celé ale několik měsíců navíc. Když chybí vůle, může to dopadnout jako zákaz vjezdu do zmíněné Dlouhé, může to trvat i rok. My jsme pravidla připravovali půl roku a trvalo to jen jeden den, než to magistrát zrušil. Celé jsme to museli připravit znovu, abychom odstranili další připomínky magistrátu, které vznikly po zavedení opatření.
Když se tedy bavíme o spolupráci s magistrátem, pojďme být konkrétní. Jak se vám spolupracuje s náměstkem primátora pro dopravu Zdeňkem Hřibem? Mezi Pražany je vnímán poměrně kontroverzně.
Na začátku jsme spolupracovali podstatně více, pak se naše cesty rozešly, najedou má méně času na Prahu a její obyvatele. Je pravda, že v oblasti dopravy je toho potřeba udělat dost, on se stal předsedou Pirátů, já předsedou GENu. Naše cesty se rozešly úplně pro jeho zaneprázdnění i způsoby jednání, už jsme se neviděli několik měsíců.
To zní poměrně závažně.
Z mého pohledu skutečně nemá čas. Je tu ale ještě jeden problém. Existuje jakási krátkodobá koncepce řešení dopravy v hlavním městě, ale neexistuje dlouhodobá. Za jeho náměstkování se udělaly významné věci, staví se tramvajové tratě, mosty, opravil se Barranďák, na to nikdo neměl odvahu. Ale má to i dohru. Oprava Barranďáku byla předražená, metro se začalo stavět, ale rozhodnutím státních orgánů výstavba musela zastavit. Městu vznikají miliardové škody. Můj názor je, že Zdeněk Hřib není Pirát, ale flink.
Tak to prosím rozveďte.
Já poznal Piráty jako protestní stranu. Chtěli narušit staré struktury a tak podobně. Zdeněk Hřib je pragmatický politik, pro mnohé s nepříjemnou dikcí, který mě přivádí k tomu, že už to nejsou Piráti, které jsme poznali, ale klasická partaj se všemi neduhy, které k tomu pojmu náleží. Progresivisté a revolucionáři z Pirátů odešli, se slovy, že poslední z dvojice Hřib - Michálek zhasne.
Pojďme zpět k vám. Víckrát jste zmínil, jak je složité změny prosazovat ve vaší gesci. Do dalších komunálních voleb zbývá zhruba rok. Co můžete obyvatelům Prahy 1 slíbit, že dotáhnete do konce?
Pro mě bude velké vítězství, pokud dotáhneme koloběžky. Chci, ať jsou nastavená jasná pravidla, to by skutečně mohlo dopadnout během dvou měsíců, bylo to moje téma číslo jedna a považoval bych to za úspěch. Slibovat už nic nechci, ale budu moc rád, když se to povede. Čekám na to dva roky. Je opravdu šílený rozdíl mezi komunální politikou a soukromým sektorem, postupně jsem začal chápat, proč lidé z té komunální politiky utíkají raději do byznysu.
Tím mi hezky nahráváte na další otázku. Vy se v podstatě také z komunální politiky stahujete, ale směrem nahoru. Založil jste novou stranu GEN a chcete se dostat do sněmovny. Co vás k tomu přivedlo?
Já si myslím, že v soukromém sektoru jsem dosáhl určitého vrcholu, když se mi v Děčíně podařilo postavit nákupní centrum z čistě českých peněz. Podařilo se to jen čtyřem lidem v Česku. Chtěl jsem zjistit, proč politika nefunguje tak efektivně, jako soukromý sektor. Podle mě je to tím, že je v politice málo odborníků na téma, které chtějí řešit. V politice máme především doktory a učitelé, chraň Bůh, jsou to úžasné profese, ale myslím si, ale z teologa bude znalý ministr zemědělství těžko. Chci iniciovat okamžitou změnu, protože nám rychle ujíždí vlak. Chybí odvaha dělat velké politické kroky s vizí na delší období, než je jedno čtyřleté. Chci ukázat, že to jde jinak.
To je ale přeci jen dost obecný popis zkuste být trochu konkrétnější.
Chtěl bych udělat revizi fungování státu, která přinese zásadní změny v jeho fungování. Stát vidím jako děravý bazén, jednu díru zalepí a deset jiných jich vznikne. Lejeme do rozpočtu další a další peníze z daní, a ono je to spíš zralé na výměnu bazénu. Výběr není efektivní, místo toho roste počet skrytých daní, je to ovšem tím, že nikdo nemá odvahu zrevidovat daňový systém. Stejné je to v efektivitě využívání evropských peněz, protože chybí péče řádného hospodáře, trochu se děsím, kolik Motolů ještě zůstává chovaných.
To mi trochu připomíná úřad pro dohled nad efektivitou státní správy, který zavedla Trumpova administrativa v USA. Chtěl byste něco podobného u nás?
A víte, že ano? Skutečně si myslím, že by se tu našlo dost lidí, kteří už si vydělali jinde a byli by schopní to dělat bez nároku na odměnu. Ne lidi, kteří by si za to řekli 150 tisíc měsíčně. Já se potkávám s velkým množstvím lidí, kterým velmi vadí, jak tento stát hospodaří, že by podobnou agendu rádi vykonávali. Myslím si, že dobrý poradní orgán je Národní ekonomická rada vlády. Oni vymysleli 37 bodů, jak nastartovat tuto ekonomiku. Vymysleli je v roce 2023, přijat nebyl ani jeden, tři jsou rozpracované. Já bych 30 z nich podepsal jako můj vládní program pro GEN. Chci, aby se stát řídil rozumem.
