18°C
Za zneužití pravomoci úřední osoby hrozilo Benešové 5 až 12 let ve vězení. Vrchní soud v Praze jí po řadě zvratů a protichůdných rozsudků uložil tři roky vězení s podmínečným odkladem na pět let. Mimořádné snížení trestu pod sazbu zdůvodnil zdravotním stavem Benešové, dále tím, že se stará o matku, ale také tím, že její stíhání trvalo asi deset let a průtahy nezavinila.
Podle Stříže však chybí dostatečně silné důvody k mimořádnému snížení trestu. Navrhl, aby NS rozhodnutí o trestu zrušil a sám vyměřil jiný, přiměřenější. Stříž má totiž podle dovolání pochybnost o tom, zda by vrchní soud respektoval autoritu NS.
„Z dosavadního průběhu řízení je zcela zjevné, že senát odvolacího vrchního soudu se dlouhodobě vzpírá autoritě NS a jeho rozhodnutí následující po předchozích kasačních zásazích tak nabývají v podstatě obstrukční charakter,“ stojí v dovolání.
Pětiletý trest pro Horáka už NS loni potvrdil. Horák podal ještě ústavní stížnost, o které zatím podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi není rozhodnuto.
Třetím odsouzeným byl další bývalý ředitel úřadu Petr Chmelík. Dostal podmínku, verdikt v minulosti potvrdily soudy všech stupňů.
Obžaloba trojici vinila z toho, že nezákonně přiřkli dnes už zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, a způsobili tak státu škodu přes miliardu korun. Bednářovou označil Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
