18°C
Architekt Jan Bočan (†73) patří mezi nejuznávanější architekty tehdejší doby. Jeho dcerou je herečka Mahulena Bočanová (56). Že by dílo jeho a jeho kolegů částečně zmizelo ze světa, nechce připustit architektova manželka, výtvarnice Daniela Bočanová. „Muž byl prvním z architektů haly. Držím po něm autorská práva a přes ty vlaky nejedou ani na hlavní nádraží,“ řekla Blesku. Projekt dánských architektů, který by uboural velkou část současné odbavovací haly a zastřešil prostor gigantickou dřevěnou pergolou, je podle ní paskvil. „Je to nesmysl, který se hodí někam do subtropů a ne do našich zeměpisných podmínek. Celé to jde proti smyslu brutalistní architektury, která tam je,“ doplnila.
Skončí u soudu?
Tomu, aby projekt studia Henning Larsen Architects spatřil světlo světa, je prý připravena bránit spolu s dalšími nositeli autorských práv. Těch, kteří smyšlí podobně, je podle ní naprostá většina. Včetně posledního žijícího architekta odbavovací haly Zdenka Rothbauera. V případě nutnosti nevylučuje, že případ skončí dokonce u soudu. „Dřevěná konstrukce nesedí do Prahy a nemá žádnou spojitost s tím, že jde o nádraží. Je to jen obrovský dřevěný deštník mamutích rozměrů,“ kritizoval.
Je památkou, nebo ne?
Projekt provází i spory o památkovou ochranu nové odbavovací haly vystavěné v letech 1973 až 1979. Správa železnic, která soutěž vypsala, tvrdí, že k zápisu do památkového katalogu nové haly došlo nečekaně a až do 30. listopadu 2023 nebyla hala evidovaná v památkovém katalogu Národního památkového ústavu. Ministerstvo kultury ale již v létě uvedlo, že hala byla památkou vždy, neboť je součástí historické Fantovy budovy.
Krásné, nebo odpudivé?
V soutěžním dialogu za 16 milionů korun zvítězil návrh s názvem Šťastný Hlavák od dánského studia architektů Henning Larsen (HL). „Ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem,“ řekl k němu za společnost Jacob Kurek. Stavba s náklady dvě miliardy korun má začít růst v roce 2028. Součástí je dominantní dřevěná střešní konstrukce, která má propojit Vrchlického sady, novou odbavovací halu a nové tramvajové zastávky.
Žádná komunikace
Podle Rothbauera Správa železnic (SŽ) ani pražský magistrát záměry demolice brutalistní odbavovací haly držitelům autorských práv na stavbu vůbec nekomunikovali. Podobně hovořila i Bočanová. „Bylo nám slíbeno, že jako držitelé autorských práv budeme moci být přítomni každého jednání týkajícího se soutěže, ale vůbec nic takového se nestalo, nikde jsme nikdy nebyli,“ vysvětlila.
Secesní kráska v plné parádě
Během uplynulého víkendu Správa železnic slavnostně otevřela zrekonstruované prostory historické Fantovy budovy, postavené v letech 1901 až 1909. Secesní interiéry včetně okouzlujících detailů ožily pod rukama stavbařů a restaurátorů. A lidé si je budou moci vychutnat naplno. „Příští rok zde začnou komentované prohlídky, otevřena bude kavárna, velké sály budou sloužit pro kulturní a společenské události,“ uvedla společnost.
Jedna proti všem
Vítězný návrh Šťastného Hlaváku budí vášně i mezi odborníky. Stoprocentní shoda v jásotu kolem výběru nepanuje. Proti kolegům stojí historička umění a náhradnice hodnotící komise Klára Brůhová (38). „Na vítězném týmu se shodla drtivá většina zúčastněných. Já mezi tuto drtivou většinu nepatřím,“ uvedla v prohlášení. Vadí jí, že návrh se nechová s respektem k objektu Nové odbavovací haly. „Realizace návrhu by znamenala devastaci architektonických hodnot této stavby ze 70. let 20. století, a tedy ztrátu dalšího architektonicky cenného objektu doby poválečné,“ míní Brůhová.
Co řekli zadavatelé
Šťastný Hlavák je projekt, do něhož mluví několik zadavatelů. Kromě hlavního města i Dopravní podnik (DPP) či Správa železnic (SŽ). Architekt a předseda komise Jaroslav Wertig (53) návrh chválí. „Precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď,“ uvedl. Spokojený je i generální ředitel SŽ Jiří Svoboda (53). „Co mě zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou,“ prohlásil. Náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (62, STAN) je přesvědčen, že návrh řeší problémy lokality. „Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park,“ věří. Šéf pražského DPP Petr Witowski (53) si cení napojení nádraží na MHD. „Návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí metro D,“ řekl. „Ekologický aspekt podtrhne, že základem proměny bude jedna z největších dřevěných konstrukcí v ČR,“ dodal náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (42, Piráti).
