18°C
V areálu bývalého nádraží a jeho okolí o rozloze asi 71 hektarů plánuje stavět celá řada developerských firem, má tam vzniknout až 10 000 bytů. Cílem studie bylo podle Dobeše najít takové řešení, které by umožnilo zajistit energetiku nové čtvrti co nejblíže k uhlíkové neutralitě, což by při napojení na standardní pražské teplovody ohřívané mělnickou hnědouhelnou elektrárnou nebylo možné.
Pomůže pára?
Radnice proto ve spolupráci s odborníky hledala jiné možnosti vytápění. První alternativou je podle studie využití spalovny v Malešicích, která produkuje velké množství horké páry. Podle spoluautora studie Tomáše Voříška z poradenské firmy SEVEn je ji možné využít k vytápění. Páru, která se vyrobí spálením odpadu, využívají Malešice zčásti pro vlastní technologickou spotřebu, z větší části slouží pára pro souběžnou výrobu elektřiny a tepla v horké vodě. Čtvrtinu z této vyrobené elektřiny využije spalovna pro sebe, další tři čtvrtiny, stejně jako horká voda, pak putují do elektrické sítě a sítě centrálního zásobení teplem v hlavním městě.
„Žádnou nevyužitou horkou páru ZEVO Malešice nemá. Pokud by navýšilo dodávku tepla v páře či v horké vodě, bude to vždy na úkor výroby elektřiny. V tom spočívá podstata kogenerace. Výroba a dodávka tepelné energie je však vždy účinnější než elektrické energie. Proto a kvůli své relativní blízkosti se ZEVO Malešice zapojilo do projektu Nákladového nádraží Žižkov,“ vysvětlil pro Blesk ředitel spalovny Aleš Bláha.
Toto řešení by podle autora studie předpokládalo stavbu asi šestikilometrového horkovodu propojujícího spalovnu s novou čtvrtí, který by mohl vzniknout ve stopě nyní už nevyužívaných kolejí z Malešic. Náklady na toto řešení by byly podle odhadu miliarda až 1,5 miliardy korun.
Datacentrum jako alternativa
Druhou možností, kterou studie našla, je podle Voříška umístění velkého datového centra, které plánuje vybudovat státní organizace Státní pokladna, a hledá pro něj lokalitu v budově bývalého nádraží. Datacentra při svém provozu generují velké množství tepla, které by bylo možné použít pro vytopení budovy nádraží a až čtvrtiny celé čtvrti, dodal odborník. Náklady pro město na toto řešení studie odhadla na asi půl miliardy korun.
Voříšek dodal, že minimálně v případě zásobování teplem z Malešic by řešení znamenalo úsporu i pro koncové odběratele. Dobeš pak řekl, že jednají i s developery, pro které by bylo takové řešení rovněž výhodné, protože by to zvýšilo atraktivitu budovaných bytů. „Studie v podstatě říká, že nejenom že to je technicky možné, ale že to i jim (developerům) přináší zásadní výhody,“ řekl místostarosta.
Doplnil, že v případě umístění datacentra je třeba v poměrně blízké době učinit rozhodnutí, protože jinak hrozí riziko, že si Státní pokladna najde jiné místo. „Čím později budeme schopni říct, že tam datové centrum bude, tím to riziko zvyšujeme,“ řekl. Předseda výboru pro energetiku pražského zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09) dodal, že za město by v případě uskutečnění některého z návrhů měla projekt na starosti firma Prometheus z koncernu městem vlastněné Pražské plynárenské, která se na teplárenství zaměřuje.
Nádražní budova
V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam plánuje ve třech projektech postavit 4 600 bytů. Plánuje tam stavět i Penta, Finep a další developerské společnosti. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce podle nedávného rozhodnutí městských radních usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví.
Takto vypadá nová Parková čtvrť na Nákladovém nádraží Žižkov v květnu 2023. Jan Dařílek
