18°C
Novou čtvrť Smíchov City staví developer Sekyra Group jen pár desítek metrů od pražského Anděla. Kromě jiného je také třeba vyřešit, jak se zde budou jmenovat jednotlivé ulice. Radní hlavního města už v červenci schválili, že většina ulic a prostranství v budované první části čtvrti Smíchov City ponese jména slavných žen.
Hlavní třída se bude jmenovat podle americké političky českého původu Madeleine Albrightové. První z parků ponese jméno filozofky, která se mimo jiné zabývala totalitními režimy, Hannah Arendtové, název druhého parku Alice a Anny Masarykových odkazuje na dceru a vnučku prvního československého prezidenta.
Žen je méně
Podle člena Místopisné komise Rady hlavního města Prahy Marka Lašťovky se v posledních letech klade větší důraz na to, aby ulice, ale právě třeba i parky nebo mosty, dostávaly jména po významných ženách. „Osobně považuji za důležité, aby podíl žen v názvosloví ulic rostl. Vždyť jméno ženy figuruje v Praze až na 12. místě žebříčku nejčastějšího historického pojmenování ulic. Jde o Boženu Němcovou, někde dále jsou pak Karolina Světlá a kněžna Libuše. Jinak opravdu nemají silné zastoupení,“ říká.
Leckoho by mohlo napadnout, že pojmenovat nové ulice po významných ženách by mohlo mít souvislost s nedalekými Ženskými domovy, které byly postavené ve 30. letech 20. století jako ubytovací zařízení pro svobodné pracující ženy. „Co jsem ale zjišťoval, žádnou souvislost to nemá,“ vyvrací myšlenku Lašťovka.
Jen po mrtvých a uceleně
Při pojmenovávání nových ulic se samozřejmě musí dodržovat určitá pravidla. Ta ostatně existují už od roku 1784, kdy došlo ke spojení do té doby 4 samostatných měst – Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan. Poslední úprava pak proběhla v roce 2000. Asi to nejznámější pravidlo je, že ulice, ale ani mosty nebo parky, nesmí být pojmenované po nikom, kdo ještě žije. Především se ale hledí na to, aby pojmenování bylo praktické.
I z toho důvodu se nové čtvrti pojmenovávají podle ucelených systémů. Vidět to můžeme na Vinohradech, kde jsou ulice pojmenované podle států, nebo třeba na Zahradním městě, kde zase dostaly ulice jména podle rostlin. „Nejstarší takový systém v Praze je na Žižkově a jeho iniciátorem byl Karel Hartig. Byl propagátorem myšlenky husitství, jde tudíž o systém spojený s husitstvím. Máme například ulice Husinecká, Táboritská a tak dále,“ vysvětluje Lašťovka. V Pitkovicích na východě Prahy se zase nachází ulice pojmenované po houbách. Na Střížkově a Proseku nesou ulice jméno po severních českých městech, kdežto na Barrandově podle hereckých hvězd stříbrného plátna.
Častá změna jmen
Na rozdíl od okolních států také Praha výrazně častěji své ulice přejmenovává. „To je vždycky problém, pojmenovávání by se ideálně nemělo měnit. Primárně má být orientační, nemá jít o pamětní desky. Především má sloužit občanům,“ myslí si Lašťovka.
Ostatně poslední akce s přejmenováním se týkala Koněvovy ulice na Žižkově. „Vzhledem k historii Žižkova sem maršál Ivan Stěpanovič Koněv příliš nesedí. Původně se Koněvova jmenovala Vídeňská, poté Poděbradova. To je onen husitský název. Za německé okupace to byla Brněnská, pak zpátky Poděbradova. V roce 1946 se z ní podle aktuálních událostí stala právě lidově řečeno Koněvka. Od 90. let půjde o první přejmenování hlavního tahu, které se dotkne několika tisíc lidí a stovek firem. Fakt je, že Hartig se o celý Žižkov velmi zasloužil a těžko proti němu něco říci,“ uzavírá Marek Lašťovka připomínkou prvního starosty Žižkova, jehož jméno by mělo vystřídat právě maršála Koněva.
Ulice Koněvova před výměnou návěsních štítů Jan Dařílek
