18°C
Autem přes Prahu, aniž by se člověk musel motat v centru, to je myšlenka dvou silničních staveb: vnitřního Městského okruhu a vnějšího Pražského okruhu (Dálnice D0). Už před 17 lety tvrdil tehdejší primátor Pavel Bém, že centrem bude projíždět až o třetinu méně aut. Ačkoliv se minimálně o pražském okruhu mluví už od počátečních fází rozvoje automobilismu, konkrétně od roku 1930, dopravní stavbu se za téměř sto let stále nedaří dokončit. Přitom vlastní obchvat má Vídeň, Bratislava a dokonce bulharská Sofie.
Městský okruh
Vnitřní Městský okruh má měřit 32,1 km, ale v současné chvíli je v provozu pouze 22 km. Zbývá dostavět desetikilometrový (10,3 km) úsek spojující Pelc-Tyrolku a Jižní spojku v severovýchodní části města. Už za minulé vládnoucí garnitury přepracovalo vedení magistrátu projekt tak, aby doprava vedla co enjvíce pod zemí. „Díky tomu dojde k urychlení povolení i k výraznému zklidnění dopravy na povrchu. Městský okruh už nebude jizvou na tváři města a bude spíše vytvářet možnosti pro jeho rozvoj,“ vyjádřil se v září 2022 ke změně tehdejší i současný náměstek primátora Petr Hlaváček.
Investorem Městského okruhu je zatím Hlavní město Praha, ale magistrát by rád, aby stát také nějakou „kačku“ přihodil. Na základě rok starých magistrátních odhadů by se mohlo začít znovu stavět za 4 roky. Nad Městským okruhem se také nově počítá s výstavbou bytových i administrativních budov, vznikem městských parků a další zeleně. IPR již zpracoval například studii k lokalitě Balabenka.
Pražský okruh
Podobně je na tom vnější Pražský okruh (Dálnice D0). V provozu je něco přes polovinu, tedy 39 km z celkových 83 km. Poslední úseky v jižní části města se otevíraly před třinácti lety. Poté se dostavba zasekala kvůli pomalým přípravám a soudním sporům. Zbývá dostavět 44 kilometrů. Kromě úseku Běchovice – Dálnice D1 na východě města chybí celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu.
Investorem Pražského okruhu je na rozdíl od Městského okruhu stát. Podle informací Ministerstva dopravy by mělo letos na podzim dojít k veřejnému projednání posouzení vlivu staveb severní části okruhu v úsecích Ruzyně – Suchdol - Březiněves na životní prostředí (proces EIA), což je nutnou podmínkou pro další postup v přípravě staveb. Co se týče zbývajícího úseku ve východní části města mezi D1 a Běchovicemi, nechal se ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v deníku Právo slyšet, že by práce měly začít už příští rok. Auta poprvé přivítá v roce 2027.
Situace u sousedů
Mezi Pražany je dostavba velkého okruhu žhavým tématem. Podobně na tom byla i další velká evropská města, kterým se už podařilo velké dopravní stavby dokončit. Patří mezi ně Bratislava, Vídeň i bulharská Sofie.
Vídeň
Před zahájením stavby se obyvatelé Vídně báli zejména vyššího hluku v okolí, úbytku a zhoršení kvality podzemních vod nebo „na prd" klimatu. Po dokončení je však většina lidí spokojená. V centru došlo ke snížení intenzity dopravy, zlepšení dopravního systému a zvýšila se bezpečnost za volantem i na chodníku.
V původní trase poklesla úroveň hluku a v okolí stavby se nezměnila. „Na vídeňském okruhu je vidět, že se obavy z dopadů, které jeho výstavba vyvolá, nepotvrdily. Naopak, silniční okruhy obecně mají po dokončení pozitivní ekonomické přínosy, zvyšují plynulost dopravy, přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu nehod,“ komentuje Martin Opatrný, nový mluvčí a mediátor dostavby pražského okruhu.
Bratislava
Naši slovenští bratři měli také zpočátku obavy. Nakonec je výsledek mile překvapil. „Výstavbu nového bratislavského okruhu provázely v jejím počátku emoce, které jsou u podobných staveb běžné. Dnes jsou ale místní s výsledkem spokojeni. Vliv nového bratislavského okruhu na různé aspekty života hodnotí obyvatelé Bratislavy pozitivně,“ konstatuje Opatrný.
Platí to pro všechny zjišťované dopady na dopravu a na kvalitu života. Co se týče environmentálních dimenzí, je pozitivně hodnocena změna v kvalitě ovzduší, v úrovni hluku a v krajinném rázu.
Sofie
Přísloví „jezdit jako Bulhar“ sice možná neztratilo nic ze své přesnosti, ale díky obchvatu hlavního města Sofie se minimálně obyvatelům města žije lépe. Před dokončením se sice místní báli horší kvality života v okolí výstavby a diskutovali o ekonomické výhodnosti nebo zahušťování objemu dopravy, ale nakonec jsou spíše spokojeni.
„Na začátku bývají obavy ze samotné stavby a jejich dopadů na okolí. To je ale krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska převládají přínosy, jako je zlepšení plynulosti a intenzity dopravy, vyšší bezpečnost silničního provozu a fungování dopravního systému,“ komentuje změnu postoje obyvatel Sofie Martin Opatrný.
Anketa do debaty - doprava v Praze Pavlína Horáková
