Projekty pomáhají financovat sami návštěvníci, z každé prodané vstupenky na ně totiž putuje několik korun. Původně to byla koruna, později pět a nyní náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti) prosadila zvýšení na osm korun. „Před několika týdny jsme částku, která jde ze vstupného na in situ projekty, zvýšili z pěti na osm korun. Za loňský rok se takto podařilo vybrat přes sedm milionů korun, v nejbližší době na radě podpoříme projekty, na které peníze půjdou. V tomto roce bychom odhadem mohli vybrat částku pohybující se kolem desíti milionů korun,“ řekla na tiskové konferenci Komrsková.
„Orientujeme se na zvířata, která máme v naší zahradě, aby si je u nás návštěvníci mohli také prohlédnout. Snažíme se projekty dělat tak, abychom nad nimi měli maximální dohled, protože když někam jen posíláte peníze, může to také vypadat všelijak,“ vysvětlil Blesku ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Mezi jeho srdcové záležitosti z těchto projektů prý patří navrácení koně Převalského do Mongolska a toulavý autobus v Kamerunu.
První armádní letoun CASA s prvními klisnami v Mongolsku přistál již v roce 2011, od té doby se leteckých transportů uskutečnilo celkem devět a do Džungarské Gobi během nich bylo přepraveno 34 koní. Třiceti klisnám se zde za tu dobu narodilo již přes osmdesát hříbat, klisny se už dočkaly i deseti vnoučat a dokonce už i prvních pravnoučat.
Poslední transport se odehrál během covidu, další se neuskutečnily nikoliv z důvodu pandemie, ale jelikož již zkrátka nebyly potřeba. Od roku 2019 pracují odborníci ze Zoo Praha společně s mongolskými kolegy na tom, aby se další stádo mohlo prohánět také na východě země. Začátkem letošního roku byla pro reintrodukci koně převalského stanovena oblast Údolí klášterů.
V blízké době by se koně převalského mohli dočkat i v Kazachstánu, kde se také původně historicky vyskytoval. Při návštěvě premiéra Petra Fialy v Astaně podepsal ředitel pražské zoo Miroslav Bobek s předsedou kazachstánského výboru pro lesnictví a přírodu Nurlanem Kylyšbajevem memorandum o spolupráci na návratu koní Převalského do Kazachstánu. První transport by se mohl odehrát na jaře příštího roku.
Daří se ale i na Balkáně, díky Zoo Praha vznikly v záchranném a chovném centru ve Staré Zagoře v Bulharsku tři voliéry pro vlastní chov supů mrchožravých, ale i umístění zraněných nebo vyčerpaných ptáků z přírody. Pražská zoo ale především Bulharsku poskytla osm supů mrchožravých z vlastního chovu a dalších sedm pomáhala transportovat. Šest z nich je stále naživu a pět se jich po zimě vrátilo do Bulharska, což je považováno za obrovský chovatelský úspěch. Od roku 2016 si ve středním Bulharsku v blízkosti vesnice Partizani mohou supi také zaletět do „supího restaurantu“, který rovněž pomáhala zřídit pražská zoo. Jedním z hlavních problémů mrchožravých supů je totiž právě nedostatek potravy, která by nebyla kontaminovaná cizorodými látkami.
Nezapomnělo se ale ani na místní ohrožené druhy. Zoo Praha se ve spolupráci s Akademií věd ČR, Českou zemědělskou univerzitou a Českým rybářským svazem podílí na návratu karase obecného do českých tůní a rybníčků. Karasi v současnosti brázdí vody ve více rezervoárech na pozemcích Zoo Praha, odkud pak putují do dalších vod. V listopadu minulého roku zamířila první osádka do rybníku U Kamenného stolu v Praze-Vinoři.
Tím ale výčet projektů podporujících ochranu biodiverzity zdaleka nekončí. Na jihozápadě Mongolska v poušti Gobi žije podle odhadů posledních 450-800 velbloudů divokých. Kromě ztráty přirozeného prostředí a pytláctví se vytrácí z přírody také kvůli křížení s domácími velbloudy dvouhrbými. Pražská zoo pro velbloudy poskytla prostředky na výstavbu nového chovného centra. Výhledově je zvažováno také vytvoření záložní populace divokých velbloudů v evropských zoologických zahradách, pražská zoo je jedním z kandidátů.
Za zmínku také určitě stojí také gaviáli indičtí, evolučně výjimeční krokodýli trpí znečištěním řek, stavbami přehrad, rybolovem ale i nelegální těžbou písku. Za posledních 80 let se jejich počet z desítky tisíc snížil na necelou tisícovku. Pracovníci Zoo Praha pomáhají s jejich monitoringem a osvětovými programy.
Kromě osmi korun ze vstupného mohou návštěvníci in situ projekty podpořit také napřímo, ať už zakoupením konkrétních suvenýrů, dárcovskou SMS nebo příspěvkem na sbírkové konto. Kromě toho si pro návštěvníky připravili chovatelé také několik zábavných a jedinečných aktivit, přičemž se vzdávají nároku na odměnu a vstupné taktéž jde na podporu ohrožených živočichů. V nabídce je například snídaně s luskouny, návštěva krokodýlů tváří v tvář nebo krmení klokanů.
