18°C
V Botanické zahradě hl. m. Prahy se zelená na lepší časy. Vedení přišlo s projektem vlastní fotovoltaické elektrárny. Využití udržitelných zdrojů energie je součástí projektu ELENA Prague Energy (PENERGY), který pomáhá městským budovám využívat zelenou energii. Botanická zahrada je ze všech příspěvkových organizací města jakýmsi pionýrem. Jako jedna z prvních se totiž do programu zapojila. O realizaci a samotnou instalaci se postarala městská společnost Technologie hl. m. Prahy (THMP).
Ekologie ve velkém
Botanická zahrada se chystá instalovat v areálu celkem 222 panelů. Přičemž 24 z nich už pokrývá střechu nového návštěvnického centra a výstavního sálu. Tento multifunkční objekt se pro návštěvníky otevře v červnu. „V nejbližší době proběhne osazení výstavního pavilónu dalšími 26 panely,“ informuje ředitel Botanické zahrady Bohumil Černý. Tím ale plány nekončí.
„Do budoucna počítáme s tím, že se tato úsporná opatření budou týkat i části pěstebního zázemí, dále restaurace pod skleníkem Fata Morgana. A nejvýznamnější projekt bude umístěn za skleníkem Fata Morgana v příkrém svahu, suťovišti, které zde vzniklo během stavby a není pro nás využitelné ani z expozičního hlediska,“ dodává. Vybuduje se zde elektrárna se 172 fotovoltaickými deskami.
Šetřit přírodu i vlastní pokladničku
Ekologickým projektem se botanická zahrada snaží o určitou energetickou soběstačnost a snižování uhlíkové stopy. „Botanická zahrada se snaží fungovat ekologicky, nejen ekonomicky. Dostavěli jsme vodovod z Vltavy, tudíž už nemusíme zalévat drahou pitnou vodou,“ informuje ředitel. Dále si zahrada sama kompostuje a také si vyrábí propagační předměty ze dřeva, které se v zahradě vykácí.
Nově instalovanými solárními panely se bude v zimě vytápět a dosvětlovat, v létě ve sklenících chladit. „To, co se vyrobí, si sami spotřebujeme a ušetříme tím nemalé prostředky,“ vysvětluje Blesku Bohumil Černý. Jakmile bude celý projekt hotový, předpokládá vedení zahrady, že za energie vydají ročně o 700 tisíc korun méně.
Panely na střechách nepůsobí nijak rušivě, ze země nejdou vidět. Ale má to háček, nejsou instalovány pod příliš velkým úhlem. „Vzhledem ke spadu polétavého prachu nebo pylu v Praze je bude potřeba mýt a čistit,“ komentuje Tomáš Jílek, předseda představenstva THMP. Elektrárna totiž dodává energii na úrovni toho nejvíce znečištěného panelu.
Energie dvou rodinných domů
Až k 24 panelům přibyde dalších 26, vytvoří za rok do 20 megawatthodin (MWh). „Objemově bychom mohli říct, že vytvořená energie nahradí roční odběr dvou středně velkých rodinných domů,“ odpovídá na otázku Tomáš Jílek. Když bude v létě hodně svítit sluníčko a část solární energie zbyde, pustí ji zahrada do sítě pražské energetiky, odkud budou tuto energii čerpat další městské budovy. Zmizí tím také z ovzduší 10 tun oxidu uhličitého, který by byl jinak vyprodukován tepelnými elektrárnami.
Solární panely na střeše návštěvnického centra v Botanické zahradě Praha Jan Dařílek
