Svazování, bičování, olizování chodidel, čůrání nebo plivání, to všechno patří mezi sexuální praktiky. Ve 21. století, kdy světu vládne internet, přestávají být postelové hrátky tabu. Společnost se otevřeně baví o sexuálních touhách, ale i problémech. Moc přitom nezáleží, jestli pochází člověk ze „zapadákova“ s 50 obyvateli, nebo z hlavního města. Podle sexuologa Petra Weisse je sexuální život v Praze podobný jako ve zbytku země.
„V České republice nejsou rozdíly mezi městem a vesnicí příliš velké. Ani historicky se český venkov a česká města z hlediska svého sexuálního chování nikdy zvlášť nelišily,“ sděluje Blesku Petr Weiss. Dá se však prý předpokládat, že sex na vesnici nebude tak nespoutaný jako ve městě. „Hlavní rozdíl v sexuálním chování nesouvisí tolik s velikostí bydliště, ale spíš s věkem a vzděláním,“ dodává sexuolog.
Jak stojí v posledních výzkumech, průměrný věk, kdy mají lidé sex, se nesnižuje. Neplatí předsudek, že teenageři se už v 15 chovají jako dospělí. „Věk první soulože se drží kolem 18. roku,“ uvádí známý sexuolog Petr Weiss. Starší generace si užívaly sexu později. Oproti současné nejmladší generaci Z (narozeni po r. 1998) začínala nejstarší „válečná“ generace (narozeni do r. 1945) s pohlavním stykem až ve dvaceti. Míra vzdělání zase ovlivňuje to, jestli bude člověk používat antikoncepci, nebo ne.
Orální, nebo anální sex?
Zájem o neobvyklé sexuální praktiky je ve společnosti větší, než by se na první pohled mohlo zdát. Zatímco v roce 2020 „frčel“ v Česku tantrický sex, nyní na oblíbenosti roste BDSM, tj. bondage a disciplína, dominance a submisivita, sadismus a masochismus. Například belgický výzkum z roku 2017 pojmenovaný příznačně Fifty Shades of Belgian Gray ukázal, že 47 % Belgičanů a Belgičanek alespoň jednou v životě vyzkoušelo nějakou aktivitu související s BDSM, jako je použití biče, omezování přísunu vzduchu, hra na znásilnění nebo sexuálně nabité hrátky s horkým voskem. Pravidelně se některé z těchto praktik věnuje 12,5 % respondentů a 7,6 % se přímo považuje za příslušníky BDSM komunity.
„Sexuální praktiky se do jisté míry mění v závislosti na dostupnosti internetové pornografie. S tou má zkušenosti většina dospívajících,“ všímá si Petr Weiss. Mladí lidé si z „porna“ berou příklad. Myslí si, že to, co vidí na obrazovce, je při sexu normální. Například se zvyšuje počet lidí, kteří zkusili anální sex. „Při posledním reprezentativním výzkumu šlo zhruba o polovinu Čechů a Češek,“ říká profesor Weiss. Jedná se prý o nepříznivý trend. Nejenže má „zadek“ v těle jinou funkci, ale navíc představuje „anál" nejvyšší riziko při přenosu nemocí, například viru HIV.
„Spektrum sexuálních praktik je dnes daleko širší, než tomu bývalo v minulosti. Souvisí to s tím, že se normalizuje používání sexuálních pomůcek, ale také s tím, že muži a ženy experimentují na základě zhlédnutí pornografie,“ uvádí Petr Weiss. Dlouhodobě se prý mění také partnerské vztahy. „Dnes vzrůstají počty jednopohlavních párů, počty dětí vyrůstající v rozvedených manželstvích a roste počet polyamorních vztahů (soužití více než 2 partnerů v rámci jednoho vztahu, pozn. red),“ informuje sexuolog, podle kterého je dnešní sexuální život pestřejší, ale zároveň zodpovědnější. Klesá totiž počet potratů.
Domluva sexu v aplikaci
V minulosti žádné internetové aplikace neexistovaly. Lidé se museli seznamovat naživo. „Mladá generace je podle statistik stále více využívá nejen k navazování dočasných styků na jednu noc, ale i k navazování trvalých partnerských vztahů,“ tvrdí Petr Weiss. Nemyslí si však, že je to něco škodlivého. Podle sexuologa existuje v každé generaci určité procento lidí, které má problémy se seznámit. S nástupem seznamovacích aplikací vzrostly možnosti. Lze předpokládat, že zde mají Pražané výhodu. Čím více lidí se pohybuje v rámci jednoho města se stejnou aplikací, tím větší výběr mají. Navíc lze například v aplikaci Tinder nastavit radius vyhledávání, omezit ho lze jak na svou městskou část, tak na celou Prahu.
Trable v posteli
Otevřená doba s sebou přináší nové sexuální výzvy. „Mezi nejčastější návštěvníky našich sexuologických ambulancí patří pacienti s genderovou problematikou. Mají nejasno ve své pohlavní identitě a mnoho z nich přichází přímo se žádostí o změnu pohlaví,“ upozorňuje profesor. Tento trend navíc neustále roste, a to jak v Česku, tak v zahraničí.
Hlavní příčiny se zatím zkoumají. Nicméně se předpokládá, že má na problematiku vliv větší informovanost. „Lidé s tímto problémem vědí, že mohou požádat o odbornou pomoc. Ale do jisté míry mají vliv také influenceři, zejména mezi mladými lidmi,“ dodává Petr Weiss. Ani zde Praha nevede. Pacienti pochází jak z velkoměsta, tak z malých vesnic.
„Zbylé sexuální problémy jsou stejné, jako v minulosti,“ dodává. Na základě odborné práce Petra Weisse a Jaroslava Zvěřiny s názvem Sexuální chování v ČR z roku 2009 vyplývá, že v roce 2008 zažilo nějaký problém až 20% mužů i žen. U mužů se v 54% případů jednalo o poruchu ztopoření, ženy v 54% procentech trápí nedostatečná lubrikace.
Už budu! Sexuální deviace není parafilie. Proč? pdc, ub, Jedlička, Marek, Chebotareva
