„Podle všeho se daří částečně odklonit biologicky rozložitelný odpad z černých nádob do těch hnědých. Dosud platilo, že až 40 procent obsahu černých popelnic je tvořeno právě bioodpadem. Od ledna loňského roku bylo možné si objednat hnědou nádobu bezplatně, což způsobilo značný zájem ze strany obyvatel metropole a téměř stoprocentní nárůst vyhozeného množství,“ sdělil Mana.

V hnědých nádobách tak v loňském roce skončilo 12 845 tun bioodpadu, zatímco v předešlém roce to bylo 6435 tun. „Za tři roky od zařazení třídění bioodpadu do odpadového systému ho Pražané vytřídili 24 276 tun a veškerá jeho produkce skončila na kompostárnách,“ uvedl Mana.

Loni vzrostlo v porovnání s rokem 2021 také množství dalšího tříděného odpadu. V modrých kontejnerech skončilo bezmála 25 766 tun papíru, tedy meziročně více o asi jednu tunu, do žlutých nádob vyhodili lidé 16 625 tun plastů, což je o více než půl tuny víc, a vytřídili 19 140 tun skla, tedy o asi 93 tun více. Nejméně Pražané vytřídili nápojových kartonů a kovů, a sice 1126 tun, respektive 831 tun.

Nová třídicí linka

PSAS dokončují novou třídicí linku v Chrášťanech u Prahy, která umožní takzvaný multikomoditní sběr odpadu. To znamená, že do žlutých nádob na plasty bude možné vyhodit ještě kovové obaly a nápojové kartony. „Nová linka je pak bude umět od sebe oddělit. Nejde tedy o žádné nepromyšlené míchání odpadu. Snahou je usnadnit Pražanům třídění a zvýšit jeho komfort. Už nebude nutné vyrazit se třemi taškami, ale bude stačit jediná,“ dodal Mana.

V pražských ulicích je zhruba 123 000 nádob na směsný odpad. Zároveň se v nich nachází 3482 venkovních stanovišť na tříděný odpad s barevnými kontejnery a 3067 domovních třídicích hnízd. Celkově je po Praze rozmístěno zhruba 26 500 nádob na tříděný odpad. Pro sběr bioodpadu slouží 34 900 hnědých nádob.

Fotogalerie
19 fotografií