23°C
Institut se věnoval hodnocení různých témat sociologického průzkumu obyvatel Prahy, účastnilo se ho 1977 obyvatel Prahy. Nejdůležitější závěry IPR shrnul do čtyř oblastí. Prvním hlavním závěrem je podle autorů průzkumu vysoká spokojenost Pražanů. Na spokojenost se životem v Praze má podle IPR vliv především míra komunitní sounáležitosti. Lidé, kteří se více cítí být součástí místní komunity, jsou spokojenější, uvedl institut.
Spokojeno se svým bydlením v hlavním městě je 76,1 procenta lidí, téměř polovina respondentů ho označila za ideální místo k bydlení i do budoucna. Přes polovinu lidí uvedlo jako ideální samostatně stojící rodinný dům. Jde o jediný typ zástavby, kde je vyšší preference bydlení, než jaké je jeho reálné zastoupení, vyplývá z průzkumu.
Druhým závěrem je to, že se mění způsob života ve městě. Patrný je vliv opatření proti pandemii covidu-19 a toho, jak se restrikce projevily ve volném čase Pražanů. Podle průzkumu se proti rokům před epidemií výrazně zvýšil podíl lidí navštěvující parky a přírodu. Na dopravě se ale podle průzkumu dopady covidu-19 nijak výrazně neprojevily. MHD využívá denně přes polovinu (52 procent) obyvatel Prahy.
Třetím závěrem je podle IPR vysoká občanská a komunitní angažovanost. Více než 40 procent Pražanů má zájem účastnit se komunitních akcí. Téměř třetina (28 procent) z nich se cítí být součástí místní komunity. Lidé, kteří jsou více zapojeni do komunitního života v místě svého bydliště, jsou podle průzkumu také spokojenější se svým bydlištěm a jeho okolím a jsou občansky aktivnější.
Spokojenost s politiky a klima
Mírně rostoucí tendenci má podle zjištění i spokojenost s politickou reprezentací hlavní města Prahy. Velká část Pražanů (74 procent) považuje za důležité volby do zastupitelstev a také se jich podle vlastního vyjádření pravidelně účastní (60 procent). S fungováním samosprávy a Magistrátu hlavního města Prahy je spokojeno přibližně 30 procent Pražanů, 22 procent jich je nespokojeno a zbývající jsou podle průzkumu neutrální nebo neví.
Posledním závěrem je podle průzkumu IPR to, že 75 procent obyvatel Prahy vnímá jako hrozbu klimatické změny. Hrozbu vnímají podle IPR více ženy, mladší lidé a studenti. Podíl v Praze je podle průzkumu o něco vyšší než u obyvatel Česka celkově. Kvůli klimatu by téměř polovina Pražanů zvažovala koupi elektromobilu.
IPR je příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou, zpracovávají strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty. Fungují jako odborný poradce v otázkách městského plánování a zastupují Prahu v územních řízeních.
