Nádherně zdobený saxofon, kterému táhne na 100 let, je tatam. Adam ho bohužel zapomněl v tramvaji, když se vracel z úvodní lekce. Tím více Adama mrzí, že jde o rodinné dědictví.
„Můj nevlastní otec saxofon dostal od své ženy někdy v 80. letech. Daroval jej své dceři, mé nevlastní sestře, až se potom dostal ke mně,“ sdělil Adam Blesku. Sám o něj poprosil, protože mu tóny a melodie, které nástroj ve svém nitru vyrábí, učarovaly.

Okouzlení saxofonem
„Pamatuji si na moment, kdy jsem na Letné u kyvadla zahlédl kluka, který hrál na saxofon do toho improvizoval rapový freestyle. Přirostlo mi to k srdci a rozhodl jsem se, že se naučím na saxofon,“ pokračuje Adam.
„Kvůli tomu jsem o něj poprosil a dostal jsem ho právě pod podmínkou, že na něj budu hrát. Jestli ne, tak jej mám vrátit. Saxofon jsem nechal opravit a začal jsem se na něj učit. Jenže jsem zjistil, že samostudium je nad mé síly. Rozhodl jsem se, že se budu učit s někým, kdo mě základy provede,“ uvádí Adam. Šťastné rozhodnutí se ale brzy přetavilo v neuvěřitelnou smůlu.
Tramvaj č. 26
Adam jej totiž zapomněl v tramvaji, když se vracel ze své vůbec první lekce. „Jel jsem z ní nadšený na večerní akci, a ještě jsem nenavykl tomu, mít u sebe tak veliký černý futrál. Tak jsem ho nechal v tramvaji číslo 26 na konci zadního vagónu u okna. Měl na sobě nálepky, jedna z nich byla pražské zoo s tučňáky kolem. Z tramvaje jsem na konečné stanici Divoká Šárka vystupoval kolem 17té hodiny ve středu 23. 11. 2022,“ uvádí.
Nejmladší opilý pacient: V Thomayerce hospitalizovali 11letého chlapce! Přivezli sem i dívku se 3,6 promile

„Naučit se hrát na tenhle nádhernej nástroj je pro mě velkej sen. Už jsem několikrát volal na dispečink dopravy hlavního města Prahy, bohužel bez úspěchu, našli se v depu housle, ale můj saxofon ne,“ uvádí pak Adam na svém Facebooku.
„Prosím touto cestou o pomoc s jeho nalezením. Odměna jistá,“ je Adam v koncích. Jeho příspěvek během pár dní sdílela řada známých i místních pražských skupin. Jak se říká, naděje umírá poslední a zrovna je tím posledním, čeho se nyní Adam drží. Naděje a solidarity lidí, kteří jej ani neznají, přesto mu pomáhají alespoň s šířením jeho prosby: „Děkuji všem za podporu!“ uzavírá a doufá, že se nějaký poctivý nálezce přihlásí.