8°C
Magistrát projednal s aktéry zadání studie proveditelnosti metra O. „Jedná se o vizi rozvoje do budoucna, přičemž se bavíme řádově o desetiletích,“ říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle primátora přišla v minulosti Praha o všechny relevantní pozemky, které by byly použitelné pro výstavbu městského nájemného bydlení. Proto se při plánování trasy metra musí přemýšlet nad pozemky, pod kterými povede, na kterých by se následně daly vystavět městské bytové domy.
Magistrát nechal sestavit pracovní skupinu složenou ze specialistů napříč obory, odbory i organizacemi. Mezi nimi byli například dopravních urbanisté, ekonomové v čele s Tomášem Sedláčkem, architekti a další. „Dnes skupina projednala a odsouhlasila finální jednání, které nyní připravíme v tištěné formě pro radu, abychom ho odsouhlasili a zadali jsme přípravu záměru veřejné zakázky na zpracování studie,“ komentuje náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Cíle studie
Počet trvale bydlících obyvatel se v dnešní době pohybuje okolo čísla 1,3 milionu. „V následujících 30 letech narostou o dalších 300 tisíc s tím, že tento nárůst činí přírůstek o velikosti Brna či Ostravy,“ vysvětluje Scheinherr. Bytové domy zřejmě vzniknou na nově zastavěných brownfieldech. „V Praze tak začnou vznikat nová centra. Nebude existovat jen jedno, které máme dnes, hlavní centrum. Praha je vnímána spíše monocentricky,“ dodává.
Zvláště v pomyslném písmenu J na mapě Prahy, táhnoucím se od Nádraží Smíchov přes oblast budoucího metra D, rozvojové území Bohdalec-Slatiny, Nákladové nádraží Žižkov, Vysočany, až po okolí Letňan a Čakovic mají vyrůst nové městské byty. Studie by měla prověřit smysluplnost trasy s ohledem na očekávaný rozvoj Prahy. Dále musí rozhodnout o umístění stanic tak, aby se co nejlépe hodily Pražanům.
Různé délky vlaků
Mimo jiné prověří technickou proveditelnost a určí systém metra. „Na okrajích může mít metro až o polovinu kratší soupravy, ke kterým se připojí další v centru města,“ popisuje Adam Scheinherr. Aby se ušetřily náklady, mohou být na okraji města kratší nástupiště zastávek. V centru bude naopak potřeba větších nástupišť.
„V době, kdy bude dostavěno metro D, bychom měli plynule navázat stavou další linky metra tak, aby nenastala prodleva,“ říká radní pro oblast dopravy. Předmětem schůze nebyl odhad budoucích nákladů na stavbu metra O. „Cenu studii proveditelnosti, což je práce na tři roky, odhaduji na částku okolo 10 milionů korun,“ dodává náměstek pro dopavu.
Zatížení metra O
Magistrát předpokládá, že by koncem podzimu mohl vypsat zakázku na zhotovitele studie. „Někdy v horizontu 36 měsíců bychom mohli mít výsledky,“ komentuje Adam Scheinherr. Podle modelu vytížení, který pracuje s předpokládaným počtem obyvatel a vybudovanou infrastrukturou v době spuštění metra, by mělo okolí Olbrachtovy ulice pojmout okolo 140 tisíc cestujících denně. U Budějovické i Nákladového nádraží Žižkov by mělo cestovat 110 tisíc Pražanů.
Cílem nové trasy metra není přečerpat cestující z tramvají pod zem. Okružní trasa O bude s tramvajovou dopravou spolupracovat a navzájem se doplňovat. „Metro bude znamenat mnohem rychlejší způsob dopravy ke vzdálenějším cílům, kdežto tramvajové linky se budou soustředit na cíle místní. Ostatně tak, jak to vidíme dnes,“ říká Adam Scheinherr. Zároveň metro O vytvoří rychlou a kapacitní alternativu pro cestování v trase blízko Městského okruhu, který je podle radního pro dopravu v současné chvíli hotový ze 70 procent.
Dlouhodobý horizont
Se západní částí trasy metra O od Anděla směrem nahoru na Strahov, Dejvickou a Podbabu se uvažuje až v delším horizontu. I zde se předpokládá 100 tisíc cestujících denně. „Metro by mělo obrovský význam pro Prahu 6 jako spojení s jižní částí města,“ doplňuje Adam Scheinherr.
Jak bude vypadat nová linka D pražského metra? Videohub
