V Praze nově působí vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 s názvem Inovace ve vzdělávání. Jazykové kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu (Pii) v Celetné ulici nebo na pražských základních a středních školách. Od poloviny července se jazykových kurzů zúčastnilo více než 80 dětí a dospívajících. Většina z nich bude od září chodit do českých škol.
Chybí jim kamarádi
„Děti se poprvé nacházejí v situaci, že kolem sebe nemají kamarády. Některé mají za sebou hrozné zážitky z války a teď přišly o všechno. Ztratily prostředí, které je podporovalo,“ sděluje Blesku Palina Mahilina, koordinátorka jazykových kurzů. Ona sama pochází z Běloruska, v České republice dlouhodobě žije. „Sama jsem odešla z nesvobodné země za svobodou,“ dodává. Mluví plynně česky, rozumí ukrajinsky i rusky, což je pro současnou práci ideální kombinace.
Ze začátku měla strach, jak na ni budou děti reagovat s ohledem na spojenectví Běloruska s Ruskem. Mladí kurzisté ji ale přijali bez problému. „Setkala jsem se s tím, že děti na začátku říkaly: ‚Všichni Rusové…, všichni Bělorusové…‘, já jsem jim ale chtěla ukázat, že nejsou všichni stejní, a můžeme tím předejít předsudkům, které ve společnosti fungují,“ říká. Díky zkušenostem z útěku za svobodou má Palina k dětěm blíže. V práci jí mimo jiné pomáhají pedagogické zkušenosti z minulosti.
Koordinátorka si všímá toho, že se jazykovým kurzům daří vytvářet pro ukrajinské děti přirozené prostředí. Studenti spolu zůstávají v kontaktu i po opuštění budovy v Celetné. Chybí jim jak kamarádství, tak pocit sounáležitosti. Od poloviny července se spolu děti a dospívající v rámci jednotlivých kurzů učili čtyři a půl hodiny denně, to mezi nimi vytvořilo silné vazby. „I mně píší děti po skončení kurzů a ptají se, jak se mám. Zůstávám v kontaktu i s maminkami, které se mě mohou obecně zeptat na cokoliv, s čím potřebují pomoci,“ vysvětluje koordinátorka.
Spoustu dětí a dospívajících motivuje k docházení do kurzu skutečnost, že chtějí co nejdříve nastoupit do českých škol a zapojit se do společenského života. Palina má také zkušenost s jedním chlapcem, který by se chtěl co nejrychleji naučit základy češtiny a chodit na brigády. Děti do kurzů sehnala Palina během tří až čtyř dnů. Osvědčily se různé skupiny na sociálních sítích, kde mohla sdílet informační letáky. Další kurzy se plánují na září. Projekt počítá minimálně s 20 kurzy, zatím jich proběhlo osm.
Přátelé z Česka
Ukrajinské děti obtížněji navazují kontakt s českými kamarády. Problémy způsobuje jednak jazyková bariéra, jednak náročná situace a hororové zážitky z války, které zejména starším dětem znemožňují se otevřít. Pomoci by jim měla právě terapie. „Starší lidé, kteří umí rusky, se také snaží zapojit do podpory ukrajinských rodin,“ popisuje Palina Mahilina.
Jednou z podmínek přijetí do kurzu bylo, že děti budou studovat na místních školách. „Setkala jsem se s maminkami, které sice zatím nevědí, na jakou školu půjdou jejich děti studovat, ale jsou rozhodnuté tady zůstat,“ popisuje Palina Mahilina. Rodiny mají sice o zápis zažádáno, ale školy se zatím nevyjádřily. Starší děti mají komplikaci v tom, že když vychodí devět let ukrajinské základky, české střední školy nemají povinnost je přijímat.
Někteří budou studovat dálkově na ukrajinských školách, jiní už jsou přijatí na střední školy včetně gymnázií. „Věk 16 až 18 let je takový rizikový, co se týče zapojení do školství,“ informuje Palina. Pro „puberťáky“ je navíc náročnější začleňování do kolektivu než pro děti mladšího věku. „Starší děti ne vždy přijely s rodinou. Proto jsou v nejistém věku. Budou potřebovat psychickou podporu v tom, že se pro ně všechno změnilo,“ dodává. Zažívají krach rodinných plánů. Místo univerzit zvažují například vychození odborných středních škol.
Trable s češtinou
Samotná lektorka češtiny, která vyučuje češtinu pro pokročilejší ukrajinské děti, si všímá, že studenti mají o češtinu zájem. „To znamená, že pracují lépe a pilněji, protože mají zájem, aby se to naučili,“ říká lektorka češtiny Lucie Tučková. Vyučuje češtinu na střední škole a všímá si, že ukrajinské děti mají pro výuku jazyka větší zápal než jejich české protějšky. U svých ukrajinských žáků zatím nenarazila na žádnou nepřekonatelnou překážku. „Samozřejmě, někdy mají problém v prodlužování samohlásek a ve výslovnosti. Ypsilon vyslovují jako ‚u‘,“ říká. Dále ukrajinské žáky trošku trápí skloňování.
Terapie a interkulturní práce
„Terapie nabízíme jak individuální, tak skupinové,“ popisuje Jana Remenárová z organizace InBáze. Projekt je navázaný na školy, které mají velký zájem o služby organizace. „Chceme spolupracovat se školními psychology, kteří zřídkakdy mluví ukrajinsky. V InBázi ukrajinsky mluvící psychology mužeme nabídnout. Co se týče skupinových aktivit, budeme pro nově příchozí děti z Ukrajiny pořádat například arteterapie a skupinová sezení, a to jak přímo na školách, tak mimo školy" dodává Jana Remenárová.
Dětem organizace nabízí také individuální terapie. „Děti přichází s různými problémy, mají traumata z válečného konfliktu, některé zatím nezačaly v Čechách chodit do školy a jsou sociálně izolované, týká se to zejména středoškoláků. Další mají obrovský stesk po domově a svých příbuzných, odmítají komunikovat, protože se chtějí co nejrychleji vrátit domů," říká Jana Remenárová.
Organizace se věnuje též interkulturní práci. Interkulturní pracovník pro ukrajinskou komunitu je člověk pocházející z Ukrajiny, který žije v Česku delší dobu. Orientuje se tak jak v ukrajinském, tak v českém prostředí. Kromě toho, že rodinám může tlumočit, pomáhá jim zorientovat se v tom, jak funguje český školní systém, ale i zdravotnictví, úřad práce a tak dále.
Za program se nic neplatí
Díky financování z EU prostřednictvím Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání jsou všechny programy pro účastníky zdarma. Narychlo se jim povedlo zorganizovat jazykové kurzy ještě o prázdninách. Projekt potrvá dva a půl roku. „Spolupracujeme se spoustou neziskovek, děláme velké množství programů na pražských mateřských, základních i středních školách. Když na jaře začala válka, přidali jsme k projektu tuto aktivitu,“ říká závěrem Jana Holcová z projektu iKAP 2.
Až nyní končí příběh Sovětského Svazu. Putin tuto válku nepřežije, říká analytik Svárovský Markéta Volfová, Lukáš Červený
