18°C
Téměř při každé revitalizaci některého místa v Praze se strhne bitva o počet parkovacích míst a počet stromů. Kvůli klimatickým změnám a stále zvyšujícím se teplotám se Praha snaží omezit tzv. tepelné ostrovy právě masivní výsadbou stromů. V historickém centru města to není zdaleka tak jednoduchá disciplína, jak by se mohlo na první pohled zdát. Situaci komplikují především inženýrské sítě, které jsou pod povrchem. Výsadba stromů má v jejich blízkosti svoje přísná pravidla, protože kořeny nesmí do sítí zasahovat. To se ale v posledních letech daří vcelku řešit, někdy i přeložením zmiňovaných sítí nebo moderními postupy při výsadbě.
Stromy ne
Problém, který ale málokdy čekal, nastal v případě rekonstrukce Malostranského náměstí s památkáři. Připravovaný návrh počítal se změnami v uličních výškách i s výsadbou nových stromů, objevila se ale potíž. „Vysázeny budou tři javory, které snáší velmi dobře sucho i náročnější podmínky městského prostředí,“ píše Institut plánování a rozvoje k projektu. „Na novém Mariánském jsme chtěli víc stromů. Památkáři ne. Dřív tu prý stromy nebyly a kazily by historický ráz. To je ale cesta do pekla. Takhle budeme mít po Praze historické kulisy, ve kterých nepůjde v době klimatické krize žít. Pravidla se musí změnit ve prospěch lidí,“ napsal primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Proč se památkářům stromy na náměstí nepozdávají? „Říct 'sázejme stromy v centru města' je sice krásné, ale neskutečně zkratkovité. Kdybychom náměstí posázeli stromy, tak řada z nich do tří let odejde, protože nebude mít místo pro kořeny," říká ředitel pražské kanceláře Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.
Podle Podlisky se ke každému místu přistupuje individuálně, což může být na jednu stranu dobře, na tu druhou zas není jasný precedens, podle kterého památkáři jednají. Rozhoduje mnoho faktorů jako třeba podloží nebo terén, ale také třeba archeologické objevy, které se na mnoha místech v centru Prahy nacházejí. V případě Mariánského náměstí však jde především o zmiňované inženýrské sítě, navíc Podliska argumentuje tím, že zazelenit celé náměstí „odporuje urbanismu“ a podle jeho názoru na tom, co se horka týče, není centrum města na rozdíl od brownfieldů tak špatně.
Soud kvůli obrubníkům
Praha se také už dříve s památkáři neshodla na úrovni chodníků na Mariánském náměstí. Architekti i město by rádi náměstí v jedné ploše, památkáři jsou však proti. „Navrhli jsme náměstí v jedné rovině, aby bylo bezbariérové, to se ale památkářům nelíbí a trvají na obrubnících,“ řekl už dříve architekt z architektonického studia Xtopix Pavel Buryška, jenž se podílel na představeném návrhu.
Aby prostor byl bezbariérový, požadovali při participaci i sami vozíčkáři. „Přímo lidé na vozíku apelovali na to, aby tady vysoké obrubníky nebyly, že tím pádem pro ně je prostor neprůjezdný. Podle památkářů sem ale obrubníky prostě historicky patří,“ řekl primátor Zdeněk Hřib na Twitteru. Proti tomuto rozhodnutí Praha podala žalobu.
„Podmínky, které správní orgány stanovily, ovšem brání přeměně lokality na pěší, protože zavazují k zachování vozovek a chodníku a jejich oddělení odlišnou výškou. Je možné vést úvahu, že má vypadat jako historický prostor pro pěší, ale není možné trvat na zachování silniční sítě pro motorová vozidla. Taková ochrana je fakticky překročením oprávnění, které památková péče má,“ píše se v žalobě. Případ je však stále v řešení, jestli se město bude soudit i kvůli stromům, není jasné. Za měsíc jsou volby, takže rozhodnutí nejspíš čeká až na nové vedení.
