Nezisková organizace Arnika se spolu se spolkem Snesitelné bydlení snaží zamezit novele zákona o cestovním ruchu, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Organizuje proto na internetu výzvu „Bytové domy nejsou hotely“, ke které se od začátku srpna přidalo již několik desítek dalších spolků. Následně pošle otevřený dopis vládě. Svou aktivitou chce přesvědčit vládu, aby novelu v předkládané podobě zamítla a zahájila kroky k nápravě současného stavu.

Více peněz za ubytování

Právní úprava by měla řešit problémy související s poskytováním ubytování zejména v bytech uvnitř bytových domů, a to hlavně v místech s vysokou koncentrací turistů. Stát chce poskytnout podnikatelům v ubytovacích službách rovné podmínky. Chce proto nařídit, aby alternativní ubytovací platformy sdílely informace o poskytovatelích ubytování. Podnikatelé, kteří k ubytování využijí byty, musí povinně do živnostenského rejstříku uvádět číslo bytu jako provozovnu. Vlastník bytu bude také zodpovědný za dodržování nočního klidu a nepořádek.

Navíc chce stát poskytnout nástroj k regulaci sdíleného ubytování obcím. Dále se bude rozlišovat mezi profesionálními a příležitostnými ubytovateli. Cílem návrhu má být férové soužití mezi ubytovanými osobami a rezidenty. Jak ubytovatelé, tak majitelé nemovitostí budou muset přísněji vybírat své hosty a kontrolovat, jak se chovají. Narovnání trhu pomůže lepší dohledatelnost ubytování a snazší kontroly, které budou podobné jako v hotelích.

Odpůrci novely však tvrdí, že zákonná regulace Airbnb problémy nevyřeší, ale naopak zlegalizuje to, co je dnes nezákonné. Zákon může umožnit nejen provozování stávajících, ale dokonce podpoří vznik dalších ubytovacích kapacit na úkor trvalého bydlení.

Právě krátkodobé ubytování, jakým je platforma Airbnb, přerostlo podle aktivistů do stavu vedoucího k výskytu a kumulaci takových jevů, které se neslučují s trvalým bydlením a ochranou zdraví zde žijících lidí, ani s veřejnými zájmy na udržitelný rozvoj území a účelné využití veřejných investic koordinovaných územním plánem. Byty přitom podle nich porušují legislativu. Měly by podle kolaudace sloužit k trvalému bydlení.

Přehršel „prázdných“ bytů?

Podle Českého statistického úřadu se v Praze nachází 93 627 neobydlených bytů, což představuje 13 procent z celkových 721 332 bytů. Vyplývá to z údajů loňského sčítání lidu. Úplně největší podíl obvykle neobydlených bytů je pak v Praze 1. Na 12 783 obydlených bytů vychází 5 760 neobydlených bytů. Praha 2 má čtvrtinu neobydlených bytů, Praha 3 pak osminu. 

Obydlený byt znamená, že má v místě Pražan nahlášenou trvalou adresu. „Byt, ve kterém tráví dotyčný pracovní týden, se tak z hlediska statistické definice sice jeví jako neobydlený, ale je potřeba si uvědomit, že vlastně nemusí být prázdný,“ uvádí Jan Cieslar, tiskový mluvčí ČSÚ. Také studentské byty se mohou jevit jako neobydlené, protože mají studenti přihlášený pobyt v domě svých rodičů. Reálně ale vesele v bytě několik let žijí. 

Pražané nadávají

„Obecně řečeno se potýkáme se stížnostmi na nedostatek volných bytů z různých důvodů,“ sděluje Blesku tiskový mluvčí Prahy Tadeáš Provazník. Tyto stížnosti eviduje jak magistrát, tak městské části, které mají svůj bytový fond. Tato skutečnost je prý dána obecným nedostatkem volných bytů na trhu.

„Co se týče Airbnb, po covidové pandemii poklesl počet stížností na tuto platformu, nicméně předpokládáme, že letos na podzim dojde ke zvýšení počtu stížností na tento typ ubytování,“ komentuje Tadeáš Provazník. Bytový fond hl. m. Prahy má 7 196 bytů, se kterými město aktivně hospodaří, dalších přibližně 14 000 bytů (z dostupné analýzy Institutu plánování a rozvoje k roku 2021) mají městské části. Oba typy tvoří 2,9 procent z celkového počtu 721 332 bytů v Praze.  

Video
délka: 25:17.68
Video se připravuje ...

Hřibův náměstek o bytové krizi v Praze: Za 30 let tu budou žít dva miliony lidí Markéta Volfová, Lukáš Červený