7°C
Když dnes stojíme na Vltavské, jde si jen stěží představit, že by zde za deset let měl stát supermoderní koncertní sál s přístupem až k Vltavě. Tramvajová trať, výstupy z metra a v neposlední řadě 75 tisíc aut, která denně projedou po nábřeží, zkrátka tak nějak celý proces představivosti komplikují.
„Místo bylo vybrané už za minulé politické reprezentace. Bezpochyby se shodneme, že pro stavbu koncertního sálu nemohl být vybrán složitější prostor. Je to ale zároveň místo s obrovským potenciálem. Jedná se o začátek rozvojového území Bubny-Zátory, kde v budoucnu vznikne nová čtvrť a Vltavská filharmonie by se měla stát symbolem tohoto nového území na mapě Prahy,“ vysvětluje Martin Krupauer, vedoucí projektového týmu Vltavská filharmonie.
Právě propojení Vltavské filharmonie s Vltavou bylo jednou z podmínek architektonické soutěže. „Kromě vítezného BIG se to podařilo asi jen dvěma nebo třem návrhům, aby auta z nábřeží dostala pryč. A musím říct, že BIG to vyřešil opravdu elegantně. Auta budou sjíždět z Hlávkova mostu o kus dál, než je tomu v současné době. Tím se podaří je dostat pod zem a pak projedou přímo pod budovou filharmonie a vyjedou až za Negrelliho viaduktem,“ popsal Krupauer.
Martin Krupauer byl také spolu s dalšími odborníky v odborné porotě, která vítěze vybírala. „Musím říct, že o vítězi panovala poměrně jednoznačná shoda. Je třeba si uvědomit, že vybírání vítěze je delší proces, v průběhu kterého se postupně krystalizuje finální rozhodnutí. Bylo také důležité opravdu poctivě vybrat i návrhy, které se umístily na dalších místech. Pokud by se totiž nepodařilo dohodnout s vítězem soutěže, budou osloveny ateliéry, které se umístily za ním.“
Další fáze
Pokud vše půjde podle plánu, měla by Praha smlouvu s vítězným studiem BIG podepsat zřejmě v září. Následovat bude druhá fáze projektu, jehož cílem je pořízení projektové dokumentace a povolení stavby Vltavské filharmonie. Stěžejní součástí této fáze je však také řízení projektu z hlediska přípravy a nastavení provozu. Jde tedy v podstatě o nejdůležitější fázi. Co se zanedbá během ní, většinou se nakonec táhne celým projektem.
V září by měla proběhnout i další participace, respektive seznámení veřejnosti s projektem, kterého se budou účastnit i lidé z BIG. „Trvali na tom, že chtějí s lidmi mluvit osobně,“ říká Krupauer. Návrh jako takový se setkal veskrze s pozitivními ohlasy. Část lidí ale kritizuje, že „je tam příliš betonu, málo stromů a bude to v létě rozpálené.“ „Oni samozřejmě vnímají, že zde tato diskuze probíhá. Návrh je jedna věc, ale samozřejmě bude probíhat celá řada dalších jednání. Na udržitelnost a zeleň mají v BIG celé jedno oddělení, veřím, že se nám podaří dojít ke shodě,“ vysvětluje Krupauer.
Otevřeno všem
Vltavská filharmonie by neměla být pouze místem, kam se bude chodit ve velké večerní na věhlasné koncerty vážné hudby. Stavba by měla být otevřena veřejnosti a žít tzv. 24 hodin denně. Kromě jednoho hlavního sálu a dvou menších zde má být pobočka městské knihovny, sídlo filharmonie, lidová škola nebo umělecký hub. Dole u vody by pak měly být obchody a restaurace. Plán je to opravdu velkolepý a Praha by si moderní sál a kvalitní současnou architekturu bezesporu zasloužila.
Blesk Podcast: Josef Pleskot promluvil o nové filharmonii v Praze. Bojuje za ni přes 20 let Jiří Marek, Lukáš Červený, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
