7°C
Procházka začala na Hlávkově mostě před prvním sjezdem na Bubenečské nábřeží a pohledem na dnes už legendární kolonii bezdomovců. To vše by v budoucnu mělo zmizet, tedy nejen bezdomovci, ale i zmiňovaný nájezd, čímž dojde k propojení nové budovy filharmonie s řekou. „Většina soutěžících bojovala s tím, jak propojit Vltavskou filharmonii s vodou tak, aby vznikl příjemný prostor pro lidi. BIG to vyřešili dobře, auta budou sjíždět z Hlávkova mostu o kus dál a komunikace povede přímo pod operou, tím se nám otevře celý prostor,“ vysvětluje architekt Martin Krupauer, který byl i členem poroty.
Procházka pokračovala obávanými podchody na Vltavské. „V těchto místech by v budoucnu měly být kavárny a obchody navazující přímo na řeku,“ popisuje s úsměvem Krupauer. Tato místa jsou v záplavové zóně a podle všechno by se měla chránit standardní protipovodňovou ochranou jako třeba náplavka nebo Kampa.
Celé prostranství okolo Vltavské se od základu promění. Aby fungovalo propojení s Vltavou, přesunou se nejen auta, ale také tramvaje. „Z ulice Antonínská pojedou tramvaje přímo rovně a projedou pod Negerliho viaduktem, kde je v současné době jen hliněný pešuňk,“ vysvětluje Krupauer. Tramvaje se tedy posunou severněji, blíže k plánovanému nádraží Bubny.
Samotná budova Vltavské filharmonie by měla být veřejnosti přístupná v podstatě 24/7 a ne jen v době konání koncertů. „Přestěhuje se sem nejen pražská filharmonie, ale bude zde i hudební knihovna, nebo třeba hudební školy a kroužky pro děti. Proto pro nás (porotu) bylo nesmírně důležité, aby místo žilo a hlavně fungovalo po celý den a nebylo jen mrtvou zónou, která ožije pouze v době konání koncertů,“ uvedl Krupauer.
Co s hlukem?
Filharmonie se kromě vyřešení dopravní situace musí potýkat i s dalším oříškem a tím je všudypřítomný hluk, který by mohl hudební zážitek snadno zmařit. Nejde jen o hluk z aut, sanitek, nebo tramvají, ale hlavně o vibrace, které právě tramvaje nebo metro způsobují. Sály by proto měly být na pérech, která vibrace odfiltrují, samotný sál pak bude v podstatě novou budovou obestaven. Podle moderních standardů pak bude jeviště uprostřed sálu a hlediště okolo, přičemž žádné místo nebude od jeviště vzdáleno více než 28 metrů, což zajistí dokonalý akustický zážitek.
„Sál by měl být dřevěný, po konzultaci s BIGem jsme zjistili, že jim velice záleží na tom, aby dřevo pocházelo ze Šumavy, kde pramení i Vltava,“ řekl Martin Krupauer.
Projekt Vltavské filharmonie by celkově proměnil dnes zanedbané území kolem Vltavské a pomohl by rozvoji i navazujícího brownfieldu Bubny-Zátory. Podle náměstka primátora pro místní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN), by filharmonie měla stát za deset let.
Blesk Podcast: Josef Pleskot promluvil o nové filharmonii v Praze. Bojuje za ni přes 20 let Jiří Marek, Lukáš Červený, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
