9°C
Ačkoliv bývá Praha nezřídka zmiňována coby turisticky vděčná destinace, kde o malebné pohledy, památky a krásná zákoutí není nouze, skutečnost je i taková, že se na jejím území nachází řada zanedbaných lokalit a brownfieldů. Zároveň do toho promlouvá i otázka bytové krize. V případě některých z nich se o jejich proměně hovoří v dlouhodobém časovém horizontu. U jiných by to snad měla být „jen“ otázka let.
Trn v patě
Třeba Palmovka je dlouhou dobou bolavým místem Prahy 8. Nejen místní ji mají spojenou s rušným dopravním uzlem, zanedbaným okolím, rozestavěným torzem budovy Nová Palmovka, jež měla být novou radnicí Prahy 8, a v neposlední řadě taktéž zhruba 8 hektarů velikým brownfieldem, který místy vypadá jako smetiště. To vše v součtu přitahuje ve velkém osoby bez domova, opilce a narkomany.
Druhý Anděl
Palmovka přitom platí za největší rozvojové území v širším centru hlavního města, které je v držení pražského magistrátu. Teprve nyní se zdá, že se schyluje ke změně k lepšímu. PDS ve spolupráci se studenty ČVUT připravila projekt, v rámci něhož by v lokalitě vytyčené ulicemi Zenklova, Sokolovská, Libeňský most, Vojenova a Švábky, mělo vzniknout více než 2 tisíce bytů. Ve zkratce jde o území okolo Centra Nová Palmovka, změn by ale měl doznat také dosud holý prostor u Libeňské synagogy.
„Projektu tak trochu říkáme Druhý Anděl, protože po vzoru toho smíchovského i zde se bavíme o velkém nepřístupném území, do kterého se člověk těžko dostává,“ prozradil v úterý novinářům náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček (STAN). „Ale zatímco na Smíchově je redevelopment brownfieldů tažený soukromými investory, na Palmovce jej díky souvislé majetkové držbě iniciuje město. A ač je Anděl synonymem pro kancelářské budovy, na Palmovce má vzniknout rezidenční pulsující nová čtvrť, která bude mít pro pravý břeh Vltavy stejnou gravitační sílu, jakou má Anděl pro ten levý.“
Centrum Nová Palmovka
Kdy by se brownfield na Palmovce měl začít měnit k lepšímu, je hudbou blízké budoucnousti. Podle předběžných plánů by měl být realizován do roku 2033. Ředitel PDS Petr Urbánek nastínil případný harmonogram případných prací. „V prvé řadě je nutné vyrovnání Prahy s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP), jehož majetková držba v lokalitě je tam historicky daná, pro vznik nové čtvrti zásadní, pro fungování DPP však nepodstatná,“ uvedl.
„Jako první by mělo dojít k dostavbě Centra Nová Palmovka tak, aby torzo budovy nechátralo. Paralelně s tím by mělo dojít k dohodě mezi Prahou a státem k umístění sídla Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), načež by mělo dojít ke specifikaci toho, co je zapotřebí, aby se tam firma mohla nastěhovat a fungovat,“ dodal Urbánek k nejbližším případným stavebním změnám na Palmovce.
PDS se zároveň zabývá také případnými úpravami u Libeňského přístavu v Menclově ulici. Praha 8 už také dříve avizovala proměnu náměstí Bohumila Hrabala. To je dnes spíše parkovištěm pro autobusy MHD.
Nové metro, nová čtvrť
V případě Nových Dvorů v Libuši je situace oproti Libni jiná – nejen lokalitou. Zatímco v u Palmovky jde takřka o ucelené území, lokalita Nové Dvory sestává z několika rozsáhlejších pozemků, které dávají dohromady 30 hektarů. Též se nejedná o brownfield, ale o pozemky, na nichž se nachází buď už některé stavby (sportovní hala), parkoviště nebo zelená prostranství v podobě tzv. Jalového dvora. Změna tohoto území by nemusela být tolik akutní, nebýt zásadní skutečnosti. Vzniku stanice Nové Dvory budované linky metra D.
„V návaznosti na vybudování nové stanice metra jsme se rozhodli zhodnotit městské pozemky v jejím bezprostředním okolí a postavit zde novou městskou čtvrť,“ přibližuje Hlaváček. Právě zhodnocení městských pozemků a kultivace městského prostředí je podle něho úlohou PDS, jež vznikla mimo jiné z Hlaváčkovy iniciativy.
„Čtvrť bude mít rezidenční charakter a pro její nové obyvatele vybudujeme veškerou potřebnou infrastrukturu. Mělo by jít o čtvrť dedikovanou lidem, kteří budou splňovat např. kategorii potřebných profesí či křehkých skupin obyvatel, jako jsou například senioři nebo samoživitelky či samoživitelé,“ uvedl náměstek primátora.
Na rozhraní městských částí Praha 4 a Praha 12 by podle Urbánka mělo v horizontu 10 až 15 let vzniknout až 2 tisíce bytů včetně řady restaurací, kaváren, obchodů a služeb. „Ty přinesou až 5 000 volných pracovních míst,“ uvádí Urbánek. Podle něho je v plánu také mateřská a základní škola, kulturní či komunitní centrum a sportoviště. Dopravní obslužnost bude zajištěna jak za pomoci nové linky metra, tak i novou tramvajovou tratí, která by sem měla být prodloužena z Modřan. Na prodloužení trati už se v ulicích Prahy od dubna letošního roku usilovně pracuje.
Další změny v Praze
Kromě těchto velkých projektů se PDS zabývá řadou menších napříč celou metropolí. Příkladně jde třeba o Jinonice, Dolní Počernice, Ládví nebo Černý Most. „Ve Vršovicích například řešíme bytový dům poblíž fotbalového stadionu. Projekt vzniká v koordinaci se sousedy, městskou částí Praha 10, fotbalovým klubem a jinými subjekty. Byla vyhlášená architektonická soutěž, která by měla být hotova na konci podzimu,“ sdělil Urbánek.
V Horních Počernicích v lokalitě Beranka se počítá s výstavbou zhruba 300 bytů. „Zde už město mělo projekt, který i obdržel stavební povolení. Nakonec se musel modifikovat, protože pro Horní Počernice bylo navrženo místo pro školu na pozemku, jenž patří soukromníkovi,“ krčí ředitel PDS rameny. „Jelikož Praha 20 školu potřebuje, vznikl nový koncept na celou parcelu, který zahrnuje i právě výstavbu mateřské i základní školy. Projekt by měl být realizován do roku 2030.“
Zajímavé změny by měl doznat i Smíchov. Mezi ulicemi Matoušova, V Botanice a Štefánikova – jež je jednou z hlavních dopravních tepen Prahy 5 – se v nezastavěném cípu plánuje městský blok. „Porota již v rámci architektonické soutěže vybrala několik ateliérů, které budou odevzdávat své projekty k posouzení,“ uzavírá Urbánek s tím, že by realizace nového domu měla nastat v horizontu 2 až 5 let.
Hřibův náměstek o bytové krizi v Praze: Za 30 let tu budou žít dva miliony lidí Markéta Volfová, Lukáš Červený
