Dnes novinářům zástupci města a Galerie hlavního města Prahy představili malbu Péráka, legendárního pražského superhrdiny z doby protektorátu. Autorka vystupující pod jménem Toy Box ho namalovala na dva pilíře mostu, po kterém dříve jezdil vlak a dnes slouží jako cyklostezka spojující centrum Prahy se Žižkovem.
„Péráka na Žižkov jsem se rozhodla namalovat po konzultaci s etnografem Petrem Janečkem, který připravuje knížku o tomto původním českém superhrdinovi. Podle Janečka byly právě dříve industriální čtvrti jako Žižkov místem, kde legendy o něm vznikly. Lidé si nejdříve začali povídat možná právě tady, proto z mého pohledu vracíme tohoto legendárního bojovníka proti nacistům na místo, kam patří," říká autorka. V černých, šedých a bílých barvách nasprejovala dva velkoplošné obrazy, jeden desetimetrový a druhý osmimetrový.
Od začátku roku přibyl podobně pomalovaný podchod u Thomayerovy nemocnice či v Řepích nebo velkoplošný mural na tramvajovém obratišti Nádraží Hostivař. Ten pojednal David Mazanec jako velkou plovárnu, kde krouží plavkyně podobně jako tramvaje na smyčce. Vedle Péráka vzniká v současné době mural na trafostanici na Jižním Městě.
Program Umění pro město zřídila Praha v roce 2016. Soustřeďuje se na trvalé umísťování uměleckých děl do veřejného prostoru.
Fiktivní hrdina Franta Pérák řádil v Čechách za druhé světové války. Nikdo neví, kdo to byl. Lidé ho znali jen jako tajemnou postavu s pružinami na nohou. Dokázal přeskočit i vysoké činžáky, později i celé vltavské údolí. Legendární Pérák měl nahánět hrůzu německým okupantům.
Podle vyprávění škodil okupantům a kolaborantům, sabotoval německé válečné hospodářství. Vyskytoval se převážně v Praze, ale svědectví, která shromáždil etnolog a folklorista Petr Janeček, „dokládají" jeho působení i na dalších místech. Ve své knize sebraných současných městských legend označil Péráka za nejzáhadnější mytickou postavu českého moderního folkloru i nejzajímavější folklorní bytost období druhé světové války.
Podobné démonické postavy se totiž objevovaly i v jiných zemích, žádná ale pravděpodobně nedosáhla Pérákova věhlasu a rozšíření. Protektorátní úřady se dokonce podle některých vyprávění pokoušely Péráka bezvýsledně polapit - o takových zátazích však žádná oficiální svědectví neexistují.
Pérák na rozdíl od jiných superhrdinů nevznikl z komiksu, ale teprve po válce vznikl film a ještě později komiks. Za nacistické okupace byl považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která měla nějaké šikovné zařízení na skákání.
Záhy po válce, v roce 1946 postava Péráka ožila ve filmu prostřednictvím třináctiminutového animovaného snímku Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky Pérák a SS. Dvakrát téma Péráka zpracoval do podoby komiksu Ondřej Neff - v letech 1988 a 2001. Před deseti lety o Pérákovi připravil inscenaci soubor Vosto5.
