Sedm pražských podchodů, které stojí za pozornost. Znáte je všechny?
-
Podchody bývají místem, kterému se většina Pražanů raději vyhne. Tmavé a zapáchající tunely zkrátka nebudí důvěru. V hlavním městě ale nejdeme i takové, do kterých je radost zajít. Za zmínku rozhodně stojí například spojovací chodba mezi historickou a novou budovou Národního muzea, kterou studio Kolmo proměnilo v největší spojitou projekci v Evropě. Úsměv vyvolá i podchod k metru Ládví, který hlídají pandy a bez povšimnutí by neměl zůstat ani průchod v Jelením příkopu od známého architekta Pleskota.
Některé pražské podchody a průchody jsou opravdu jen pro otrlé, stačí si vybavit třeba dlouhatánskou chodbu u metra Nádraží Holešovice, nebo podchod na Strašnické, který ústí do parku a je tak především za tmy spíše zkouškou odvahy. Naštěstí v posledních letech dochází k revitalizaci těchto neutěšených míst. Velký pokrok můžeme spatřit například v okolí magistrály, podle nových stavebních předpisů by dokonce ani nové podchody vznikat neměly.
„Podchody bychom měli vnímat skutečně jen jako krajní řešení, pokud některá bariéra nejde překonat jiným způsobem. Tam, kde už jsou, musíme dbát na to, aby se v nich lidé cítili bezpečně a používali je bez zábran," řekl už před časem ředitel IPR Ondřej Boháč. V Praze najdeme ale i takové, které stojí za návštěvu, i když je nemáte zrovna po cestě.
- 1.
Čapadlo Hollar
Na začátku letošního léta zpřístupnila Praha 1 průchod nábřežní zdí, takzvané čapadlo. Dříve místo, které sloužilo jako sklad pro nedalekou restauraci, se nyní proměnilo v příjemný bar s širokou nabídkou jídla i studených a teplých nápojů. Otevření čapadla umožnilo bezbariérový přístup na zdejší náplavku, která v létě slouží jako zahrádka, teď v zimě si zde můžete dokonce zabruslit s výhledem na Pražský hrad. Na teplejší měsíce jsou pak plánovány nové aktivity, například půjčovna pramic.
- 2.
Chodba mezi starou a novou budovou Národního muzea
Spojovací chodba mezi oběma budovami Národního muzea upozorňuje na nadávné histrické okamžikyAutor: Boys Play NicePřekonat 56 metrů dlouhou chodbu mezi oběma budovami bylo dříve spíš utrpení. Temné místo si však vzalo do parády studio Kolmo a vytvořilo z ní koridor, který připomíná důležité milníky z nedávné historie. „Václavské náměstí. Klíčový veřejný prostor v České republice. Dějiště nejdůležitějších událostí. Křižovatka dějin tohoto národa. Představujeme příběh dějin na půdoryse jednoho století a příběh vývoje architektury na dvou 720 metrů dlouhých fasádách náměstí,“ popisují autoři. Realizace nazvaná Momenty dějin se stala finalistou České ceny za architekturu
- 3.
Podchod na Vltavské
Zaplivaný spletenec podchodů pod Hlávkovým mostem se proměnil na veřejné sportoviště, které od prvních chvil láká místní skejťáky i BMX rideryAutor: Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC Robert KlejchSpletenec podchodů pod Hlávkový mostem vznikl v 70. letech minulého století. Díky nim se měli Pražané dostat od metra Vltavská bezpečně dále do centra města. Lidé je ale nikdy příliš nevyužívali. Podchody tedy spíše sloužily jako noclehárny pro bezdomovce, proto se Praha 7 rozhodla místo zrevitalizovat. Nově podchody a jejich okolí fungují jako skatepark a nechybí zde ani boulderová stěna nebo koš na basketbal. Celé místo se pak má kompletně proměnit s výstavbou Vltavské filharmonie, ta ale nezačne dříve než za 10 let.
- 4.
Tunel v Jelením příkopu od Pleskota
Unikátní tunel v Jelením příkopě od architekta Josefa Pleskota je veřejnosti nepřístupný. Hradní kancelář argumentuje stavebními úpravami v Jelením příkopěAutor: AP ateliérToto místo bohužel pro veřejnost uzavřené. Prezident Miloš Zeman udělal z Hradu a jeho okolí menší pevnost, bez osobní kontroly u bezpečnostních rámu se do areálu Hradu nedá dostat, stejně tak je uzavřený Jelení příkop. Podle hradní kancléře je to z důvodů stavebních úprav. Je to škoda, protože je zde ukrytý poměrně zajímavý architektonický počin známého architekta Josefa Pleskota.
S myšlenkou přišel už bývalý prezident Václav Havel okolo roku 1999. Samotná realizace pak proběhla v roce 2001. Tunel má sloužit jako alternativní přístup z Klárova k Pražskému hradu. Vizuálně trochu připomíná staré kanalizační tunely, dokonce jím i protéká potok Brusnice.
- 5.
Tunel mezi Žižkovem a Karlínem
Legendární vykachličkovaný tunel postavili už v roce 1953 a měl sloužit především jako protiletecký kryt. Dokonce se uvažovalo, že se hned vedle postaví ještě jeden tunel pro auta. Dnes je to nejkratší spojka mezi Žižkovem a Karlínem, z karlínské strany navíc ozdobená úsměvnou hláškou „neboj“ od street-artisty Tima. Tunel za svými zdmi ale ukrývá i něco, co by tu asi čekal málokdy. Za železnými vraty, které cestou tunelem míjíme, se schovává pracoviště Akademie věd, kde probíhá výzkum malého urychlovače částic.
- 6.
Hlavně žádná pandemie
Když umělkyně Josefina Jonášová v roce 2015 připravovala návrhy na zkrášlení potemnělého podchodu ke stanici metra Ládví, asi nečekala, jak přesně její předpověď vyjde. Absolventka sochařského ateliéru Jaroslava Róny na AVU poslala městské části hned 4 návrhy na novou podobu zmíněného podchodu. Městská část pak vybrala ten s pandím motivem, který Jonášová doplnila i o slovní hříčku „hlavně žádná pandemie“. „S příchodem covidu se obávám hlavně svých prorockých schopností,“ říká umělkyně.
- 7.
Podchod jak z hororu u vysočanského nádraží
U železniční zastávky Praha – Vysočany se však nachází jeden unikát, který měl být původně v rámci přestavby zasypán a zapomenut. Jde o kamenný tunel z roku 1872, který na první pohled působí poměrně strašidelně. Na pohled druhý ale místo evokuje i jakýsi tajemný kout třeba kdesi na středověkém hradu. Názory na historický tunel se mezi místními dost různí, zatímco jedni v něm vidí historický poklad, druzí nebezpečnou a tmavou díru. Tunel měl být při demolici staré nádražní budovy zasypán, místním se ho ale nakonec podařilo zachránit.