Karel I. usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa. Jako devětadvacetiletý muž měl plán co nejrychleji uzavřít mír a reformovat zkostnatělý stát. Nový styl vládnutí se mu prosadit nepodařilo. O dva roky později se monarchie po prohrané válce rozpadla a Karel se musel vzdát moci. Neúspěšně se ještě pokusil získat alespoň uherskou korunu. Zemřel v exilu na zápal plic ve 34 letech.

Slavnosti, které i v ČR připomenou 100. výročí smrti Karla I., vyvrcholí v neděli v 10:00 uložením jeho ostatků v katedrále sv. Víta. Poslední český král byl v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahoslaven a jako český panovník-světec se připojil ke svým přemyslovským předkům, sv. Ludmile a sv. Václavu, uvedl zástupce české pobočky řádu Michael Heres.

Ostatky Karla I. byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava. Ostatkem se chápe některá část těla, nejčastěji jde o úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu napuštěný krví světce. Získávají se z různých míst, která jsou se světci spojena.

Řád sv. Jiří

Řád sv. Jiří je rytířským řádem habsbursko-lotrinské dynastie, sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem je dnes hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a jeho velmistry byli i čeští králové a římští císaři Karel IV., Zikmund Lucemburský, Václav IV. a také Karel I.

Od dob císaře Maxmiliána I. je titul velmistra řádu spojen s dynastií Habsburků. V roce 1917 císař Karel I. ustanovil řád jakožto světský rytířský řád. V roce 2011 byl ustaven Řád sv. Jiří – evropský řád domu habsbursko-lotrinského v jeho současné podobě. Má dnes komunity zvané komendy v Rakousku, v Německu, v Itálii, v Chorvatsku, ve Slovinsku, v Maďarsku, v Srbsku a v Británii. Česká komenda byla vyhlášena v roce 2019.

Karel Habsburský je evropský politik a podnikatel, vnuk Karla I. a syn evropského politika Otty Habsburského. V letech 1996 až 1999 byl poslancem Evropského parlamentu.

Fotogalerie
20 fotografií