7°C
Celetná je jednou z nejznámějších a zároveň také nejstarších ulic v Praze. Název obdržela podle obyvatel, kteří v ní žili a vydělávali si na živobytí pečením. „Původně Caletná, pak Celetná. Caltnéři byli pekaři,“ uvádí letitý kronikář Prahy 1 Antonín Ederer v Uličníku Prahy 1. „Pekli calty, pletené housky. Usazovali se v ulici už ve 13. nebo ve 14. století,“ dovysvětluje k tomu, proč se vlastně ulice nejmenuje Pekařská, kterou bychom mimochodem v Praze našli také, ale až v Jinonicích, nýbrž Celetná.
Konec pekařů v Celetné
Projdeme-li si Celetnou dnes, po pekárnách jako by se slehla zem. Je to spíše jedna restaurace a kavárna vedle druhé, k tomu nějaký obchod, suvernýry, muzeum. Nejde o nikterak novodobý jev, i ve středověku bylo poctivých řemeslných pekáren v Praze více, než tomu bylo dnes, poněvadž to si můžeme dojít pro chléb, rohlík, preclík či briošku téměř do každého supermarketu. I tak se k tomu, proč pekaři z Celetné zmizeli, váže nejedna starodávná pověst.
Smrtelný šok z nahoty
Dvě jsou stejně tragické a strašidelné. V jedné z nich to zapříčinila ztráta klientely. Obyvatelé Prahy se báli do Celetné zavítat, protože v ní strašily přízraky kněze a lehké ženy.
Ta měla za svého života „svůj štrych právě v Celetné ulici,“ uvádí v knize Praha město žen spisovatelka Magdalena Wagnerová. Zrovna když tudy spěchal kněz „za umírajícím, aby mu poskytl poslední pomazání,“ předstoupila před něj prostitutka a odhalila mu svá ňadra.
„Pohled na obnaženou ženskou hruď kněze natolik vyvedl z míry, že se nešťastný sluha Páně rozmáchl a těžkým křížem praštil nevěstku do hlavy. Ta na místě zemřela a kněze z toho ranila mrtvice,“ líčí Wagnerová. Poučení pro příště? Jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš. Jenomže pozdě bycha honit. Od té doby oba v Celetné strašili.
Zrzavá pekařka
Podobná pověst se váže i k pekařce, která byla mezi okolím známá z toho důvodu, že měla zrzavé vlasy. A taky že dlouhodobě brojila pro svým sousedům, lála jim, přála neštěstí, protože si zkrátka přála mít lepší tržby než oni.
„Tak dlouho na všechny sousedy svolávala hromy a blesky, až jedné noci udeřilo právě do jejího domu. Pekařství shořelo na troud, a s ním i jeho majitelka,“ líčí Wagnerová. „To je prý důvod, proč pekaři z Celetné ulice zmizeli. Zrzavá pekařka totiž nedala pokoj ani po smrti a v Celetné ulici tak dlouho strašila a budila své bývalé sousedy ze spánku, až všechny vypudila.“
