Celé administrativní území Prahy zabírá přes 49 tisíc hektarů, z toho památková rezervace je jen 854 hektarů. Jedná se tedy o velmi malou část města, ale zato je tu velká koncentrace památek. Chráněná území podle náměstka primátora pro místní rozvoj Petra Hlaváčka (TOP 09) vlastně definují kvalitu města a sám považuje to, že už v roce 1971 byla vyhlášena památková rezervace za velký úspěch.
Ochranu centra města a jeho kultivaci definuje několik dokumentů. V roce 2019 Praha přijala tzv. Management Plan UNESCO, který má stanovit konkrétní cíle a opatření, podle kterých má město postupovat. Jeho hlavní myšlenkou je, že historické centrum je jedinečný soubor hodnot a i když zabírá jen malou část rozlohy města, tak je dominantním nositelem identity Prahy.
I podle doporučení UNESCO by se pak mělo do budoucna centrum rozvíjet. „Není to jen oprašování a péče o památky, ale musíme k tomu podle současných společenských nároků přidávat i další hodnoty,“ poznamenal k tomu v CAMPu náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Podle doporučení UNESCO by měl také budoucí metropolitní plán, který v podstatě bude určovat podobu města v následujících desetiletích, obsahovat výškovou regulaci. Jednoznačně by měl vymezovat místa, kde je možná zástavbu doplnit vyššími dominantními stavbami, za což se považují budovy nad 12 pater. V památkové rezervaci se pak musí zvlášť posuzovat výška každé stavby.
UNESCO také doporučuje, aby s metropolitním plánem měl vypracovat i podrobný regulační plán pro místa světového dědictví šlo tak stanovit přísnější kontroly na základě historických městských bloků.
K rozvoji podle náměstka Scheinherra patří také například snižování dopravní zátěže nebo rozšiřování zklidněných částí města nebo odstraňování tzv. vnitřních periferií, což jsou místa, kterým se lidé spíše vyhýbají. Jako úspěšné odstranění takové periferie zmínil například rozšíření tzv. chodníčku smrti, který spojuje Národní muzeum a hlavní nádraží.
Konec "zachatření" centra
Z centra města by podle představ magistrátu v budoucnu měly různé pevné stavby, někdy se tomu také říká „zachatření“. Myslí se tím různé zahrádky, ze kterých se ale staly spíše samostatné stavby s elektrickými nebo plynovými rozvody a působí jako takové domečky třeba na Staroměstském náměstí.Karlův most je na fotografiích také často prezentován jako volný prostor, ale ve skutečnosti je posetý různými stánky, podobně je na tom i Karlova ulice, kde různé konstrukce sloužící jako zahrádky zabírají skoro polovinu celé její šířky.
Praha rozdělí 67 milionů do zdravotnictví. Dotace půjdou na péči o rizikové skupiny či HIV pozitivní
Na to si totiž už řada restauratérů v centru Prahy zvykla a stojí tam pak v podstatě černé stavby zabetonované do země. Tyto předzahrádky by měly postupně zmizet podle již existujícího manuálu, který je součástí i nájemních smluv. Dá se ale očekávat, že vymáhání těchto pravidel nebude jednoduché.
Na webu IPRu vznikla na tzv. Geoportálu také nová položka v mapové aplikaci nazvaná Historické centrum Prahy, kde se dá najít velké množství dat a zobrazit je v různých vrstvách. Lze v ní najít například katalog objektů v památkové rezervaci a uživatel si mohou například zobrazit stavby v určitém stavebním stylu nebo postavené v nějakém období. Jsou v něm zanesené i třeba archeologické plochy a řada dalších dat. Aplikace nabízí také atlas archivních map a plánů až z 19. století. Lze tu nají i starší mapy v podobě pohledů a panoramat.
