S plánováním Metropolitního plánu a jeho možnými úskalími se potýkala nejedna politická garnitura. Jeho přípravu schválilo pražské zastupitelstvo v roce 2013, kdy v čele hlavního města seděl Tomáš Hudeček (TOP 09). Po necelých 10 letech příprava plánu, jenž výrazně ovlivní budoucí rozvoj metropole, finišuje.
Řešení pro budoucnost
„Město si samo transparentně plánuje svůj rozvoj. Nový Metropolitní plán považuji za velice důležitý projekt, který pomůže odblokovat výstavbu nových bytů na brownfieldech, ale také zvýší ochranu městské zeleně, parků a vzácných pražských panoramat,“ míní primátor hl. m. Zdeněk Hřib (Piráti). „Také ochrání sídliště před zahušťováním.“ Aktuálně je v Praze připraveno několik projektů na zastavění brownfieldů – např. na Nákladovém nádraží Žižkov, čtvrť Smíchov City nebo Bubny-Zátory.
Nejde ale jen o brownfieldy. „V Praze je několik stěžejních problémů, kterým se plán snaží pomoci. První je vztah k regionu a výstavbě v regionu. Je to něco, což už s kolegy ve Středočeském kraji řešíme. Plán této spolupráci dává určitý základ,“ nastiňuje náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09), čím se odborníci v přípravě plánu konkrétně zabývají.
„Pak je zde doprava, což je aktuálně nejzávažnější téma v Praze i proto, že se rovněž dotýká propojení území a regionů. Je to oblast dlouhodobě zanedbaná, která se bude muset také dlouhodobě řešit,“ líčí dále. Na mysli má lepší dopravní obslužnost a dispozice pro parkovací stání. Plán si také klade za cíl stanovit výškovou regulaci, aby nedošlo k tomu, že například v poklidné vilové čtvrti vyroste několikapatrový bytový či administrativní kolos, který by svou výškou zbylou zástavbu výrazně přečníval.
Hledí se taktéž na rozvoj občanské vybavenosti, která v jistých lokalitách mírně pokulhává. „Žije zde 150 až 200 tisíc lidí, než na základě papírového sčítání obyvatel,“ krčí rameny Hlubuček na základě dat získaných od mobilních operátorů.
Všechna formální „ano“
Podoba Metropoloitního plánu byla už jednou představena v roce 2018. Tehdy k němu mohla vznést veřejnost i jednotlivé městské části nejrůznější připomínky. Některé z nich byly vyslyšeny, jiné nikoliv. Aktuální podoba si nicméně už vysloužila souhlasné stanovisko státní správy.
„Ministerstva potvrdila zákonnost Metropolitního plánu, máme tedy všechna potřebná ano k tomu, abychom návrh mohli představit veřejnosti. Díky tomu příprava může postoupit do další fáze,“ uvádí Hřib.
„Nesmíme uvádět, jaké připomínky byly či nebyly zapracovány. Jde o rozhodnutí pořizovatele, kterým je státní správa,“ uvedl k tomu Ondřej Boháč, který je ředitelem Institutu plánování rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Institut je zpracovatelem plánu. „Mohu říci, že cokoliv se děje a bude se dít, je v souladu se stavebním zákonem.“
Výstava a připomínky
S nynější podobou Metropolitního plánu se veřejnost bude moci seznámit od 26. dubna v Centru architektury a městského plánování (CAMP) ve Vyšehradské ulici. Do konce června letošního roku bude plánu věnovaná výstava. „Děláme vše proto, aby se s ním všichni mohli seznámit. Byť jde o odborný dokument, snažíme se o co nejsrozumitelnější formu,“ sdělil Boháč. Ta má vést k tomu, aby lidé mohli plán připomínkovat k dalším, nejspíše finálním projednáním.
Plán má vejít v platnost začátkem roku 2023. V té době je možné, že hlavnímu městu bude vládnout jiná politická reprezentace, neboť na podzim letošního roku jsou předpokládané komunální volby. Hlaváček je optimistický a věří, že se termín podaří naplnit. „Jsme ve stavu, kdy plán můžeme předložit, a vést nad ním nejen věcnou, ale i politickou debatu,“ vnímá. „Je fér, že další politická reprezentace se může rozhodnout, jak ohledně něj postupovat.“
