14°C
Každý se s tím setkal při nákupech. Nejprve velké oči, nákupní košík napěchovaný jídlem, ale doma nastane „vystřízlivění“ v podobě otázky – co s ním? Nezřídka se stává, že se nestihne spořádat do konce minimální trvanlivosti, pečivo je po dnu či dvou tvrdší, než jaké jsme si přáli, nebo sušenka není taková, jakou jsme si představovali: důvodů, proč potraviny posléze letí do koše a následně do nádoby pro směsný odpad, jsou různorodé. A ne vždycky správné.
Plýtvání a obezita
Podle Zuzany Drhové, která je zástupkyní ředitele Pražského inovačního institutu (PII) končí totiž až třetina potravinové produkce v Evropské unii, která by se ještě dala konzumovat, jako odpad. „Přitom až třetina dospělé populace v Evropské unii trpí nadváhou,“ uvádí nesouměr. „To jsou důvody, proč evropská komise připravila strategii v rámci snižování potravinového odpadu.“
„To, co pro někoho může být odpad, může pro někoho být poklad. Snažíme se snižovat míru odpadu,“ uvedl k tomu náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ne všechno je nutné vyhodit a zlikvidovat, neboť některé potraviny může využít někdo hladovějící, kdo si třeba pravidelný přísun kvalitních potravin dovolit nemůže. Nebo se takové potraviny zpracují jinak, než aby končily v černých popelnicích pro směsný odpad. „Jsou plány na to, abychom od občanů mohli sbírat gastroodpad. Ten se zatím sváží pouze ze stravovacích a restauračních zařízení. Máme v plánu postavit vlastní bioplynovou stanici, kde by vznikal plyn, jímž by mohla být poháněna například vozidla MHD,“ upřesnil náměstek.
Tisíce rohlíků
Magistrát si klade za cíl zredukovat objem potravin ve směsném odpadu až o třetinu do roku 2030. „Jedním z opatření v rámci Klimatického plánu, který Praha přijala už loni v červnu, je právě nakládání s bioprodukty,“ dodal Hlubuček. Dosud nicméně scházela statistika, která by určovala, kolik bioproduktů vlastně ve směsném odpadu končí. Studii proto vypracovali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně.
„Na základě lokálních studií lze průměrně říci, že jedna osoba vyplýtvá 33,3 kg bioodpadu za rok. Pakliže budeme hovořit o jedné domácnosti, dostáváme se na hodnotu 80 kg vyplýtvaného jídla, pod čímž si lze představit zhruba 1 800 rohlíků za jednu domácnost,“ sdělila Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. „Zajímavé také je, že spotřebitelé si plýtvání ani nejsou vědomi. Většina jich uvádí, že neplýtvá, takže nakládání s potravinami nejsou schopni reflektovat.“
Plýtvalo se vždy
Hlavní město proto ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Mendelovou univerzitou v Brně zahajuje projekt Smart Food, jenž by měl plýtvání jídlem zamezit. Určený bude do škol. V první fázi se do projektu zapojí pět pražských základních škol, kde budou učitelé pomocí nově vznikající metodiky a nově vznikajících programů nabádat žáky k tomu, aby nad jídlem více přemýšleli. Kladen bude například důraz na to, aby se děti vyznaly v termínech datum trvanlivosti či datum spotřeby, potažmo aby uměly použít vlastní smysly pro vyhodnocení, zda je potravina skutečně prošlá, zkažená a k vyhození.
„Problematika plýtvání potravin není nijak nová. Ve svém dětství a mládí jsem zažíval mnohé situace, kdy se potravinami plýtvalo. Leckteré děti si ve školách ani před 50 lety nevážily toho, že jim rodiče dali svačiny, které pak nerozbalené končily v koši. To se do dnešních dnů příliš nezměnilo,“ uvedl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka. Právě na bedrech pedagogů bude projekt, který Praha podpořila šesti miliony korun, stát.
„My na fakultě připravujeme učitele na jejich práci. Působíme zároveň i na školy, což je obzvlášť cenné, protože můžeme připravovat učební pomůcky, které mohou pomoci řešit určité problémy,“ sdělil Nedělka. Odborníci v rámci nového projektu vyvíjí učební materiál, který by pro děti měl být atraktivní a motivující, například formou videí či interaktivních činností. „To byl nejhlavnější motiv, proč jsme se do projektu pustili, protože hlavní cíl, který si klademe, je naučit děti, jak neplýtvat potravinami,“ dodala Veselá.
Od roku 2023 celoplošně?
„Nejde o to vymyslet nějakou prezentaci, která by žáky nezaujala. Snažíme se vyrábět atraktivní materiály, které by zaujaly, a to formou cvičení i her. Zároveň k tomu mají vzniknout metodiky pro učitele, jak s danou problematikou pracovat,“ podotýká vedoucí oddělení pro podporu distančního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Igor Červený, který je zároveň autorem projektu.
V průběhu let 2022 a 2023 se pak budou sbírat data z oněch pěti pražských škol, na základě kterých se projekt Smart Food bude posuzovat. „Zpětnou vazbu ze škol budeme reflektovat a projekt podle připomínek přizpůsobíme tak, aby mohl být aplikován plošněji,“ řekl Červený. Podle jeho odhadu by Smart Food mohl být aplikován v ostatních českých školách koncem roku 2023.
