Výběr konsorcia schválili radní města na konci srpna. „Do tří let by měl být Průmyslový palác zase kompletní, citlivě zrekonstruovaný, s moderní vzduchotechnikou nebo zastiňováním a plný chytrých technologií, aby nabídl ještě více možností pro pořádání veletrhů, výstav a dalších společenských akcí,“ uvedl náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Firmy by podle informací města měly staveniště převzít v lednu. Městská firma Výstaviště Praha již začala s přesunem technologií a dalšími nutnými přípravami. Stavba příští rok začne oplocením staveniště, vybudováním příjezdové komunikace a nutných přípojek. Následovat bude vyklizení nebo zabezpečení historických prvků interiéru. „Výsledkem první etapy prací budou rozsáhlé výkopové a zemní práce levého křídla paláce, zajištění stavební jámy a navazujících částí stavby,“ uvedl mluvčí.
Moderní replika
Po dokončení bude replika vyhořelého křídla uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.
Smutná zpráva z pražské zoo: Unikátní mládě ježury nepřežilo kritické období dospívání kvůli infekci
Běh na dlouhé trati
Obnovu paláce provázely dlouhodobě problémy. Město se mj. soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky, nynější vedení magistrátu ji však v říjnu 2019 zrušilo. Odůvodnilo to tím, že byla vypsána ještě před dokončením projektu, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat. Původní tendr cenu odhadoval pouze na 1,25 miliardy korun. Druhou, již dokončenou soutěž město vypsalo loni v červnu.
Historie paláce
Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Dolní část areálu s venkovním volnočasovým zázemím Jan Dařílek
