9°C
Od 4. listopadu až do konce roku mohou lidé v historické budově pražského Národního muzea znovu vidět nosorožce Súdána, posledního samce svého druhu na planetě. Bohužel už jen jako preparovaný exemplář.
„Byl symbolem, mementem a nadějí. Symbolem ničení přírody a životního prostředí tak, jak ho vnímáme poslední desítky let,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Zoo Dvůr Králové. Právě do Dvora Králové Súdána, jenž se ještě narodil ve volné přírodě, po odchytu v Africe přivezl přírodovědec Josef Vágner (†71). Stalo se tak 19. září 1975. Tam se Súdán stal otcem samiček Nabiré a Nájin. Po 34 letech, v roce 2009, se pak severní bílý nosorožec do Afriky vrátil.
Uhynul 19. března 2018 ve věku 45 let v rezervaci Ol Pejeta Conservancy v Keni. „Odtud do Česka putovala kůže v plátech naložených v soli. Preparátor je pak spojil na modelu zvířete,“ prozradil Blesku Jan Stejskal, koordinátor pro záchranu severních bílých nosorožců Zoo Dvůr Králové. „V Keni se okamžitě po úhynu zvířete s rohy nebo kly tyto artefakty ukládají do sejfu kvůli pytlákům. My jsme si směli za přísných bezpečnostních podmínek zapůjčit rohy Súdána a v Nairobi vytvořit přesnou formu na jejich pozdější odlití pro preparované zvíře, které lidé nakonec mohou vidět v muzeu,“ dodal. Díky práci mnoha odborníků tak nyní Súdán opět připomíná, jak důležité je chránit přírodu.
Z nosorožců severních bílých nyní žijí už jen samice Najin a Fatu v Keni. Případ nosorožce Sudána lidem vyslal jasný signál, že dalšími na řadě nemusí být jiné živočišné druhy, ale klidně bychom to mohli být my.
Zároveň je ale nadějí. Zoo Dvůr Králové totiž pracuje s přelomovou technikou odebírání vajíček samicím. Ty se následně oplodní mimo dělohu a vloží se zpět do samice, kde se musí uchytit. Samice totiž bohužel nejsou schopny přirozeného početí. Nejedná se tedy o umělé oplodnění. „Musíme vytrvat a naučit se vkládat vajíčka do samic tak, aby se uchytila,“ říká Přemysl Rabas. Když se unikátní pokus nepodaří, mají zaměstnanci Zoo Dvůr Králové zadní vrátka v podobě kmenových buněk Sudána, se kterými se dá následovně pracovat.
Nová populace
Primárním důvodem úhynu bílých nosorožců na planetě zemi se stala poptávka po rohovině, která končí na černém trhu ve východní Asii. Bezprostřední příčiny však podle Stejskala leží jinde. „Jejich smůlou bylo, že v přirozené oblasti výskytu ve střední Africe nefungují centrální vlády,“ popsal Blesku Jan Stejskal. Zvířata nebyl nikdo schopný hlídat, žila v prostoru, kde centrální vláda nezvládla kontrolu. K jejich vystřílení došlo kolem roku 2008.
Dle Stejskala není možné boj s pytláky vzdávat, přestože se může zdát, že ho nevyhráváme. „Jsme schopni říct, že některé bitvy jsme vyhráli, celou válku o záchranu zvířat však rozhodně ne. Situace prý byla nejhorší v první polovině 90. let. Doufám, že se nedožijeme chvíle, kdy bychom zvířata zahlédli jen v přírodních rezervacích,” popsal Stejskal.
Video
Video se připravuje ...
Nejslavnější nosorožec severní bílý Sudán: Vystavují ho v Národním muzeu Jan Dařílek
Nejslavnější nosorožec severní bílý Sudán: Vystavují ho v Národním muzeu Jan Dařílek
Stejskal vidí naději v Keni, kde vznikají přirozené komunitní rezervace. Afričané přehodnocují pohled na divoká zvířata. Uvědomují si, že z turismu taktéž plynou peníze a začínají zvířata chránit. V Keni navíc čím dál více sílí střední třída. Do národních parků a rezervaci jezdí Keňani. „To je z mého pohledu obrovská naděje pro zvířata žíjící v přírodě. Myslím si, že to není ztracené, ale vyhrané to také není,” uvádí na závěr.
Poslední dojemné foto
Symbolický snímek Súdána, který se stal fotografií desetiletí dle hodnocení čtenářů National Geographic obletěl celý svět. Je na něm zaznamenáno rozloučení ošetřovatele nosorožce před jeho skonem. 1. dubna 2018 se odehrála v Keni smuteční ceremonie na uctění zvířete, již se zúčastnili zástupci tamních úřadů a pracovníci rezervace. Vrcholem akce bylo odhalení pamětní desky Súdánovi.
