První česká světice svatá Ludmila, která žila na přelomu 9. a 10. století, byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. Kněžna, světice a patronka země české, svatá Ludmila proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Před 1100 lety, v noci z 15. na 16. září 921, byla uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku.
U příležitosti výročí jejího úmrtí vědci ve čtvrtek v Arcibiskupském paláci odhalili pravděpodobnou tvář světice, kterou zrekonstruoval tým vědců z České republiky a Brazílie vedený specialistou na rekonstrukce obličejů Cícerem Moraesem. Podle odborníků byla robustní postavy a na svou dobu byla vysoká - měřila 168 cm.
Člen týmu Matěj Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá.
Speciální software
Moraes podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. Šindelář uvedl, že Moraes vytváří software, který pomáhá obličeje rekonstruovat, avšak nevznikl primárně pro rekonstrukce tváří historických osobností. Slouží především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky.
„Díky tomuto softwaru se podařilo zrekonstruovat kompletní obličejovou část lebky svaté Ludmily,“ uvedl. K modelu možné podoby kněžny ale přispělo mnoho podkladů. Martin Frouz z týmu odborníků řekl, že v případě každé podobné rekonstrukce je podstatné, zda je k dispozici lebka. Slouží k vytvoření podkladů pro 3D model. „Zhotovují se desítky až stovky snímků tak, aby se překrývaly, a software zhotoví 3D modely,“ uvedl.
V případě ostatků svaté Ludmily se ale nedochovala kompletní obličejová část lebky. Lebka je také jako relikvie součástí Svatovítského pokladu, je zakryta textilií, a proto bylo potřeba snímat ji ve velkém rozlišení, aby lebku odečetli skrze textil, řekl Šindelář.
Vedle nových digitálních modelů odborníci pracovali i se studiemi a analýzami paleoantropologa Emanuela Vlčka. Díky tomu měl tým k dispozici antropologický posudek, rentgenologické vyšetření a zprávu o zdravotním stavu kněžny. Dalším zdrojem informací byly výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných. Předkus jako Ludmila měli podle Šindeláře i její syn, český kníže Vratislav I. a její vnuk svatý Václav.
Podívejte se, jak Ludmila nejspíš vypadala:
