„Přechod na zelenou ekonomiku nemusí být nutně bolestivý pro peněženku, můžeme tím naopak získat,“ tvrdí náměstek primátora. Největší důraz je kladen na odklon od fosilních paliv se zaměřením na “zelená” paliva. Plánuje se mnoho projektů. Tím momentálně největším je přeměna škváry na stavební materiál, k čemuž má pomoci nová linka na vytřídění kovů ze škváry za cca 250 milionů korun.
Revoluce pro Malešice
Linka pro separaci kovů má vyrůst ve spalovně Malešice. Do spalovny se vozí směsný odpad, který se zde spálí, získá se energie a zbylá seškvařená hmota – škvára, se odveze na skládku. Z odpadu, který se vhodí do kotle, zůstane po spálení 20 až 25 procent čmoudícího zbytku. Ročně zbude okolo 65 tisíc tun škváry, se kterou se doposud nic nedělalo. Nyní Praha přichází s výhodnější a ekologičtější variantou.
Ze škváry se totiž ještě dají “zachránit” kovy i nekovy, které by se mohly následně prodat. Odhaduje se, ročně by se dalo získat až 1500 tun neželezných kovů. Jenomže recyklovat škváru, která se taví ve vysokých teplotách, není snadné. Město potřebuje speciální linku, která by stála okolo 250 milionů korun. Návratnost takové investice se odhaduje za 4 až 9 let.
„Linka by se zaplatila z kovů i nekovů, které se vytřídí a prodají. Druhým zdrojem příjmů může být škvára, která by se dala prodávat jako levný stavební materiál či rozdávala v rámci městských zakázek,“ doplňuje Hlubuček. Náměstek primátora odhaduje, že by linka mohla být powtavená již za dva roky. Podobný projekt už úspěšně funguje v Kodani.
Škvára se zatím válí na smetištích zbytečně. Město platí 700 korun za uloženou tunu odpadu ročně, další peníze stojí samotný odvoz. Skládkování vyjde město na 40 milionů korun ročně. Od 1. ledna platí nový zákon o odpadech, který hovoří o využitelnosti škváry ve stavebnictví při dodržení jasných podmínek. Zatím však chybí prováděcí vyhláška ministerstva. Přebíráním škváry a jejím využití ve stavebnictví by se jednak ušetřily peníze – 40 milionů korun ročně, jednak snížily emise.
„Spálíme odpady, získáme energii a když bychom ještě bezezbytkově využili škváru, bylo by to skvělé. Lepší je sice předcházet vzniku odpadů vůbec, ale když ho jednou máme, musíme myslet ekologicky a ekonomicky,“ povídá s nadšením Hlubuček a dodává „suroviny vypreparujeme, prodáme, linka se zaplatí a šetříme materiály, protože recyklujeme.“
Další projekty
Dále magistrát dlouhodobě přemýšlí o bioplynové stanici. Některé kontejnery plné například posekané trávy by bylo lepší svážet na vlastní kompostárnu, pro gastro-odpad by se zase speciálně zbudovala linka na fermentaci bez přístupu kyslíku. Třetí typ, který se nachází někde mezi gastro-odpadem a posekanou trávou, by nejefektivněji využívala bioplynová stanice, která by také stála v Malešicích.
Když někdo požádá, město mu zdarma přistaví hnědý kontejner na biologický odpad. Nikoho ale do třídění nenutí. „Když někdo nebude třídit, tak bude mít více odpadů v černé popelnici a více si za svoz odpadu zaplatí,“ dodává náměstek primátora. Od 1. ledna se totiž mění způsob výpočtu za odvoz komunálního odpadu. Za recyklovaný odpad neplatí Pražané nic.
Další ambiciózní projekt chce brát teplo z vody. Na Císařském ostrově by mohlo vzniknout obří energocentrum. Zatím se zde nachází čistička odpadních vod. Energie by se získávala za pomoci tepelného čerpadla díky vypuštěné vodě, která je teplejší než voda ve Vltavě. V plánu je také osázet střechy města elektropanely. Od 1. 10 by měla začít fungovat organizace, která má za úkol instalaci udržitelných elektráren na 20 000 střech v Praze.
Praha žádá EU o miliardy
Klimatický plán hl. m. Prahy se zaměřuje na čtyři oblasti – udržitelná energetika, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptace na změnu klimatu. „Evropská komise v červenci představila ambiciózní plán snížit dramaticky do roku 2030 emise oxidu uhličitého,“ říká Petr Hlubuček. Proti roku 1990 se mají emise snížit o závratných 55%. Praha míří na 45% oproti roku 2010.
Byl sestaven seznam celkem 69 opatření. Kjejich realizacivšak bude potřeba spousta peněz. Opoziční ODS však tvrdí, že klimatický plán je nerealizovatelný. Argumentují tím, že město na takové investice nemá peníze. „Je tam spousta dobrých věcí. My opravdu říkáme, že je nutné chránit naše životní prostředí a dělat takové kroky, aby se nám v Praze žilo lépe. Je ale nutné dělat to reálně a za finance, které jsou k dispozici,“ říká opoziční zastupitelka Alexandra Udženija (ODS).
„Odmítám tvrzení opozice. Předložili jsme data a čísla, v každé oblasti jsme odvedli kus práce. Po finanční stránce jsme se zavázali opozici tím, že chceme většinu peněz čerpat z fondu EU,“ odpovídá Hlubuček. Na město by totiž byly takové výdaje příliš velké sousto. Proto je nutné získat peníze z Evropské unie. „Čím dříve projdeme přeměnou na obnovitelné zdroje, tím dříve získáme konkurenční výhodu a Pražan bude mít levnější energii,“ doplňuje náměstek primátora.
Z tiskové konference Jan Dařílek
