18°C
Jedním z lidí, kteří s tímto projektem strávili velkou část svého profesního života, je Aleš Merta. „Jeho příprava se dá počítat na desetiletí,“ říká. Ve společnosti PUDIS, která je nástupcem dříve státního podniku Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb, se radiálou zabýval jako projektant a nyní působí jako manažer. Radlická radiála se poprvé na rýsovacích prknech začala rodit už v 70. letech minulého století, dodnes ale existuje jen na technických výkresech nebo vizualizacích. Co vlastně stavbu, o které politici roky tvrdí, že je potřeba ji dokončit, pořád brzdí?
Přestože se stavbou, která bude stát kolem 14 miliard korun, pořád počítá územní plán, což připomínají právě prázdné pozemky, musí projít tzv. územním řízením na stavebním úřadu, které se zabývá tím, jak stavba zapadne do krajiny, do okolní zástavby nebo jak koresponduje s územním plánem. Na jeho konci je rozhodnutí. Bez toho nelze pokročit ke stavebnímu řízení a povolení stavby. Tento proces od doby stabilizace trasy radiály v území běží s přestávkami už více než 20 let. „Já osobně vidím výraznou příčinu mimo jiné také v tom, že takové velké investiční projekty trvají většinou déle než volební období a se změnou politické reprezentace se mění i postoje k investicím,“ poznamenal k tomu Aleš Merta.
Objevilo se i několik dalších „brzd“, jednou z nich jsou námitky, které posílají na stavební úřad občané. Na úřad dorazily stovky připomínek, s kterými se budou muset úředníci nějak vypořádat. „Obrazně to vypadá, že ta dokumentace je nějaký zmetek. Připomínky podávané veřejností se opakují jako přes kopírák,“ říká Merta. Chodí od lidí, kteří v okolí plánované radiály žijí a které k podání připomínek sjednotil Spolek Jinonice. Ten si ostatně zájem o zlepšení projektu radlické radiály vymezil jako jeden z hlavních bodů své činnosti.
Stavět je špatně
Namítají, že projekt nesplňuje různé požadavky nebo to, že stavět radiálu je prostě špatně. „Stavebnímu úřadu ale nepřísluší posuzovat námitky tohoto charakteru, jestli je nějaké řešení lepší nebo horší. Úřad posuzuje, jestli dokumentace splňuje zákonné podmínky, nebo ne,“ podotkl k tomu Aleš Merta.
Námitky podjatosti
Řízení na úřadě Prahy 5, který se radiálou zabývá, bylo už jednou zastaveno. Naposledy k upravené dokumentaci bylo znovu zahájeno zhruba před třemi lety. K připomínkám ale přibyla ještě jedna další „brzda“, a to námitka podjatosti. Ta v principu říká, že úředníci z Prahy jsou podjatí, protože městské části nebo magistrát stavbu chtějí.
V současnosti se řeší už druhá, první námitka postupně doputovala až na ministerstvo pro místní rozvoj a to ji zamítlo. Stačí však, aby se třeba změnilo vedení úřadu nebo radnice a může přijít další, což se také stalo. Způsobilo to ale také to, že stavební úřad sice před třemi lety územní řízení zahájil, ale z důvodu nevyřešené námitky podjatosti v něm nemůže pokračovat. „Úřad je nečinný, protože ze zákona nic dělat nesmí,“ doplnil Merta.
V podstatě už se asi tři roky čeká na to, až vedoucímu stavebního odboru dorazí na stůl papír, že není podjatá. Díky podobným námitkám se například zasekla už také dostavba pražského městského okruhu.
Kde je problém?
V současnosti stále probíhá snaha už dřívější připomínky a požadavky lidí z okolí plánované stavby nějak řešit. Dá se říci, že developerská výstavba radiálu vlastně předběhla, a v místech, kde se u Nových Butovic napojuje na Rozvadovskou spojku, vyrostla celá nová rezidenční čtvrť Botanica. Od lidí, kteří se tam nastěhovali, také pochází požadavek, aby se v těchto místech radiála zahloubila pod zem. Zatím to vypadá, že s tímto požadavkem by místní mohli uspět.
Již v předchozích fázích bylo prověřeno, že původně navrhované dva krátké tunely Jinonice a Butovice lze spojit do jednoho a odstranit tak mezi Jinonicemi a Butovicemi bariéru, kterou radiála částečně vytvářela.
Vadí jim křižovatka
Lidé z Jinonic zase mají problém mimo jiné hlavně s plánovanou okružní křižovatkou s ulicí Řeporyjská. Přes tu má vést most, po kterém radiála vede. Tady ale nelze jít pod zem kvůli metru. „Existují ale nějaká řešení, která ten most odstraní,“ říká Aleš Merta. Právě vypořádáváním připomínek v této části radiály se zabývá studie, o které loni informoval magistrát. Díky té lze alespoň z pohledu projektantů vidět pomyslné světlo na konci tunelu a mohla by tyto připomínky vyřešit.
Nová studie
Aleš Merta vidí výsledky právě zpracovávané studie jako něco, co nabízí určitou perspektivu vývoje i vzhledem k tomu, že její zadání bylo sestaveno ve shodě s požadavky veřejnosti. „Hledáme opravdu nejlepší řešení. Pak se uvidí, jestli to veřejnosti bude stačit, anebo půjdou cestou dalších obstrukcí,“ dodal. Sám se se spolkem z Jinonic i osobně setkal a ještě za minulého vedení magistrátu vznikla i pracovní skupina, která se měla vypořádáním připomínek zabývat.
Nad celým projektem se ale pořád vznáší několik otazníků. Těžko lze teď například říci, zda případné úpravy projektu budou ve shodě s územním plánem nebo zda nebude potřeba nové posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Úplně jinou kapitolou jsou ale připomínky k projektu a námitky podjatosti, bez jejichž vypořádání se řízení na stavebním úřadu nepohne. Jak toto dopadne, se v současnosti nedá odhadnout.
Kudy se bude jezdit?
V místech, kam by měla doprava po radiále směřovat, se ale už začalo stavět. Na Smíchovském nádraží začala stavba v podstatě nové městské čtvrti Smíchov city, kde se dá očekávat další nárůst automobilové dopravy po Radlické ulici, kudy už teď jezdí tisíce aut a tvoří se tu pravidelně kolony. Na radiálu také podle Aleše Merty čeká například velký plán Prahy 5 na zklidnění a revitalizaci Plzeňské a Vrchlického ulice, po které teď také do města směřují tisíce aut denně. S tím ale nelze začít, aniž by bylo kam dopravu přesunout.
Radní pro dopravu Prahy 5 Zdeněk Doležal (ODS) pro Blesk.cz potvrdil, že radnice si již nechala zpracovat studii proměny celého Motolského údolí, kterou schvalovala i rada hl. města. „Městská část počítá s tím, že stavba radlické radiály by zklidnila i okolí ulic Plzeňská a Vrchlického. Studie navrhuje dopravní úpravy, oživení veřejného prostoru i zlepšení životního prostředí,“ uvedl. Zklidnění dopravy má podle radnice například vést k zlepšení kvality veřejného prostoru v okolí Vozovny Košíře, kterou studie navrhuje přeměnit na tržnici a mohlo by vzniknout nové náměstí a lokální centrum.
