Nekonečný boj o javor v centru města u konce? Radnice ho nechá „dožít“, mohlo by to trvat staletí

Máloco hýbalo pražským děním v poslední době tolik jako kauza stoletého javoru na rozhraní ulic Smetanova nábřeží, Karoliny Světlé a Náprstkovy. Radnice Prahy 1 jej hodlala pokácet, aby mohla započít se svým odvážným projektem, v důsledku kterého by byla náplavka zpřístupněna skrz čapadlo, nad kterým javor, který čítá okolo 100 let, roste.

Kvůli kauze bylo v březnu pořádáno mimořádné osmihodinové zasedání zastupitelstva Prahy 1 i mimořádné jednání rady hl. m. Prahy. Magistrátní radní se přitom vůči kácení většinově nevymezili. Pro zachování javoru hlasovali pouze zástupci Prahy Sobě a Hana Kordová Marvanová (STAN). Symbolicky v předvečer Dne Země se javor, navzdory nepříznivé prognóze, přesto dočkal záchrany.

Konsensus magistrátu a radnice

Na základě jednání starosty Prahy 1 Petra Hejmy (STAN) s primátorem hlavního města Zdeňkem Hřibem (Piráti) a jeho náměstkem Petrem Hlaváčkem (TOP 09), který zodpovídá za územní rozvoj, radnice Prahy 1 projekt přepracuje tak, aby mohl být javor zachován. Hejma pro Blesk prozradil, že k tomuto rozhodnutí se radnice uvolila na základě reakcí veřejnosti. Ta projekt totiž hojně diskutovala na sociálních sítích a opoziční zastupitel Prahy 1 Petr Kučera (Zelení) dokonce inicioval petici, pod kterou se stihlo podepsat přes 5 700 obyvatel.

„Děkujeme všem občanům za jejich připomínky a návrhy k plánované revitalizaci Anenského trojúhelníku a jsme přesvědčeni, že se nám i při zachování javoru podaří v místě vytvořit lokalitu, kam budeme zejména my, kteří v Betlémské čtvrti žijeme, rádi chodit na procházky a trávit volný čas,“ uvedl Hejma. Řešení si pochvaluje také primátor Hřib, který Hejmovi za vstřícný krok poděkoval. „Od počátku jsem ho žádal, aby zvážili více zeleně a méně betonu,“ doplnil primátor.

Jiný přístup

Praha 1 od unikátního projektu neodstupuje. Bude pouze upraven a změn dozná také projekt revitalizace tzv. Anenského trojúhelníku, v jehož středu javor roste. Doplní jej nově vysazený platan, vodní prvek a lavičky. Co se zpřístupnění plánovaných lávek nad hladinou Vltavy týče, hodlá radnice Prahy 1 řešit přístupovou cestu prostřednictvím jiného čapadla, které je několik desítek metrů vzdálené – nachází se u galerie Hollar v blízkosti ulice Divadelní.

Zatímco podle Hejmy je magistrát s tímto řešením srozuměn a souhlasí, radní hl. m. pro oblast kultury Hana Třeštíková (Praha Sobě) upozorňuje, že na předčasné závěry je ještě brzy. „Prioritou pro nás je, aby javor měl pro svůj život co nejlepší podmínky, které by se nyní jen těžko daly skloubit s plnou průchodností čapadla. O projektu procházkových mol budeme s Prahou 1 jednat, je pro nás ale zásadní znát názor obyvatel první městské části a všech Pražanů,“ sdělila Blesk.cz.

„Bude nás zajímat také stanovisko památkářů a zároveň je třeba zohlednit stanovisko Povodí Vltavy, které uvádí, že projekt navazující promenády podél Vltavy je „možno řešit pouze formou konstrukce pevné nízké nábřežní zdi. V žádném případě není možné uvažovat s jakýmkoli řešením pomocí plovoucích prvků“.  

Dožití nebo dobrá péče?

Praha 1 hodlá tolik diskutované čapadlo pod Anenským trojúhelníkem zpřístupnit ze souše až poté, co strom „dožije“. Tento záměr ovšem i tak budí mírné rozpaky. „Rovněž jsem slyšel informace/názory, že javor je pátečním bagrováním již nevratně poškozen,“ zmínil se na sociálních sítích zastupitel Prahy 1 Sobě a bývalý starosta Pavel Čižinský.

Toho si je vědom i Petr Kučera, který byl v letech 2018–2020 radním Prahy 1 pro oblast životního prostředí. „Slova starosty Prahy 1, že se nebude kácet javor stříbrný a že s prokopáním do čapadla se počká až na dožití stromu, samozřejmě vítám,“ uvedl pro Blesk.cz Kučera, který nejen na sociálních sítích vyvíjel značnou aktivitu pro zachránění javoru.

„Je ale třeba nezávislého posudku stavu stromu a odborné ošetření poraněných kořenů. A slova starosty je potřeba promítnout i do rozhodnutí zastupitelstva Prahy 1, kde stále platí usnesení o pokračování stavby,“ dodal. Podle něj by se spíše než o „dožití“ javoru mělo hovořit o „dobré péči do budoucna“, protože „takové stromy se mohou dožívat i třeba 200–300 let,“ uzavírá.