Podle Dvořákové dostali piloti v rámci cvičení za úkol zasáhnout u nekomunikujícího letadla v nouzi, to představoval menší civilní letoun. Mluvčí poznamenala, že podobná cvičení se konají několikrát ročně na různých českých letištích.
Zásah proti nekomunikujícím letadlům je jedním z úkolů stíhacího letectva. Nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru svých evropských členů NATO zajišťuje v rámci aliančního systému NATINADS (NATO Integrated Air Defence System). Každý členský stát je zodpovědný za obranu svého vzdušného prostoru. České letectvo do systému vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které poté podléhají aliančnímu velení. Další stroj je v záloze. Stíhačky mají podle armády k dispozici odpovídající zbraňové vybavení.
Jak zásah probíhá?
Povel k okamžitému vzletu dostávají ve chvíli, kdy je narušen vzdušný prostor, některý z letounů ve vzduchu neodpovídá letovým dispečerům nebo třeba změní kurz. Do vzduchu se stíhačky musí dostat do 15 minut.
Ročně stíhači odstartují k několika „ostrým“ letům. Většinou kontrolují právě nekomunikující letadla, která například kvůli závadě nebo chybě pilota ztratí spojení. Piloti stíhaček pak mají za úkol s nimi navázat kontakt, ujistit se, že je vše v pořádku, a případně je doprovodit na letiště.
Video se připravuje ...
Gripeny doprovázely vládní speciál od letiště Praha-Kbely. (2010)
