Ta se nachází prakticky až na samém severu hlavního města v Bohnicích nad pravým břehem Vltavy, mezi Draháňským potokem a osadou Zámky. Skrz území, nebo podél něj, vedou dvě turistické trasy. V zásadě se jedná o dva skalní ostrohy, které spolu s protějšími Sedleckými skálami vytváří kaňonovitý ráz Vltavy. Přírodní památkou byly Zámky vyhlášené už v roce 1982, ale magistrát chce jejich památkovou ochranu zpřísnit dle stávajících norem Evropské unie na „zvláště chráněné území“.

Nejcennější a nejohroženější druhy

„Cílem (…) je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského hlediska nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast,“ stojí v dokumentu, který pražští radní schválili. Tyto zásady vychází z evropské soustavy Natura 2000, podle které se řídí všechny členské státy Unie. „Toto území kaňonu Vltavy, které je evropsky významnou lokalitou, bude možné důsledněji chránit,“ upřesnil náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).

„Předmět ochrany přírodní památky byl upřesněn tak, že nově konkretizuje hlavní typy přírodně cenných stanovišť v území se vyskytujících i významné geomorfologické fenomény,“ stojí v materiálu. Zpřísní se ochrana území, takže se bude více dbát na ohleduplnost návštěvníků či obyvatel žijících opodál, formou striktnějších zákazů.

„V současné době chráníme celý kaňon. Nadále tam ale nelze provádět terénní úpravy, změny vodního režimu, provádět změny druhu pozemku, používání hnojiv nebo jiných látek, které by mohly změnit chemismus půdy,“ upřesnil náměstek. K dalším zákazům patří také organizování hromadných akcí v této lokalitě. „Ochranu si zaslouží z hlediska ohrožených druhů živočichů a rostlin.“

„Jedná se o činnosti, jejichž nevhodné provádění může mít potenciálně negativní vliv na předmět ochrany přírodní památky, avšak nejsou a priori zakázané dle základních podmínek ochrany přírodních památek,“ stojí v dokumentu. „Posuzování přípustnosti těchto činností orgánem ochrany přírody v konkrétních případech zajistí, že vlastní realizace daných aktivit nebude v rozporu s žádoucím managementem přírodní památky.“

Rozšíření chráněného území

Radní se taktéž usnesli nejen na přísnější ochraně zdejší flory a fauny, ale také na rozšíření dosavadního území. To má dle magistrátního portálu životního prostředí aktuální rozlohu 5,23 hektaru, nově má mít 7,8 hektarů.

Lokalita se rozšíří severním směrem na samou hranici hlavního města k Draháňskému potoku, a o další dva pozemky. Rozšířena bude i jižně. Podle dokumentu tím magistrátu nevyvstanou žádné zvláštní výdaje ani v rámci péče, kterou provádí magistrátní odbor ochrany prostřední „již dnes podle stejných pravidel, jaká budou platit na území přírodní památky“.

Čím je lokalita zajímavá?

Podle brožury Přírodní památka Prahy Zámky, kterou vydal Český svaz ochránců přírody, se jedná o území s mnoha chráněnými druhy rostlin a živočichů. „Z významných a chráněných živočichů se v území vyskytují převážně teplomilní zástupci hmyzu – střevlíkovitých, mandelinkovitých a nosatcových, dále se zde vyskytuje z motýlů otakárek ovocný a lišaj pryšcový, z obratlovců pak ještěrka obecná, myšice křovinná nebo ježek západní“.

„Na skalnatých plošinách a ve stepních trávnících rostou některé vzácné a ohrožené druhy rostlin,“ zmiňuje brožura. Konkrétně jde třeba o křivatec český, bělozářka liliovitá nebo koniklec luční český. „Charakteristickým druhem, kvetoucím mezi prvními jarními rostlinami, je také mochna písečná.“ Skály ostrohů jsou břidlicovitého typu, které začaly vznikat usazováním v moři už před 640 miliony let.
Video
Video se připravuje ...

Unikát natočený dronem: Pokles hladiny obnažil utopený vodní mlýn a jez. David Malik, Matěj Šrám

Fotogalerie
7 fotografií