Když jsem se domlouval s nadřízenou, že budu rok psát blog o životě táty na rodičovské v Praze, měl jsem velké představy o tom, co všechno budou mé texty obsahovat. Hlavně jsem plánoval přidávat tipy na výlety a zajímavosti v hlavním městě. Někdy také kritizovat a navrhovat, co lze v Praze pro rodiče zlepšit. Jenže jsem neočekával koronavirus a všechny restrikce, které uzavřely nejen muzea, galerie nebo zoo, ale také dětské koutky. Tudíž se mé psaní víc soustředilo na odhalování chodu naší rodiny a byla to, doufám, občas velká sranda. Pepína jsem převzal jako ročního drobečka, co jen pár měsíců chodil, pil hlavně mateřské mléko a s tátou do té doby trávil o samotě maximálně pět hodin. V prvních týdnech proto jezdila žena z práce dřív domů a pracovala někdy i po nocích.
Služby to přesto byly velmi náročné a po dopoledním hraní a obědě jsem nadšeně vítal, že si mohu jít na tři hodiny s Pepínkem schrupnout. O pár měsíců později už mi bylo líto „svůj“ čas prospat. A to je věc, co poznáte až na rodičovské dovolené. Skoro neexistuje váš vlastní čas - protože kromě péče o dítě musíte zastávat péči o domov. A ať jsem se snažil sebevíc, pořád to u nás vypadalo, jak kdyby vybouchly ve všech místnostech hračky a oblečení.
Tátové děti kazí?
Měl jsem také obří plány, co všechno ho naučím. Že bude Pepín po roce se mnou umět trochu počítat, pozná všechny barvy, bude chodit sám na záchod, bude se umět sám oblékat a vysvlékat. Nic z toho se nestalo, ale naučil se texty spousty písní, zná víc zvířat než žena a umí nadávat v cizích jazycích.
Manželka mi říkala, že ho během roku určitě někde zapomenu. A nakonec měla tak trochu pravdu. Ztratil jsem ho totiž v pražské zoologické zahradě a takový strach jsem v životě neměl. Taky se bála, že ho naučím jíst nezdravě, tak jako se stravuji sám, ale tohle se nestalo. I když jeho oblíbenými jídly jsou pizza, špagety, indické placky a nejlepší ze všeho jsou ovocné tyčinky. Jednu dobu mi na dotaz, co mám vařit na oběd, odpovídal, že by chtěl tyčinku.
Proč zůstat doma?
A proč teda absolvovat roční rodičovskou dovolenou? Protože to je i není dovolená. Všechny pracovní starosti vypadají mnohem menší, můžete si popřemýšlet, kam se po rodičovské v další životní cestě vydáte a opravdu je fajn si zažít pocit, když na vás padá starost o domácnost. Takže psychicky si odpočinete opravdu hodně, fyzicky skoro vůbec. Ale stojí to za to! Rok v domácnosti už mi nikdo nikdy nevezme. Viděl jsem Pepína, jakou radost mu dělalo sázení kytek, jejich zalévání a trhání rajčat. Jak se v případě nouze chodil schovávat k tatínkovi a jak sám řekl na Vánoce, že má tatínka a maminku moc rád.
Děkuji všem čtenářům, kteří náš rok sledovali. Každému, kdo se rozhodne zůstat doma s dítětem, přeji pevné nervy. Budete je potřebovat! Pokud vás zajímá moje další práce, budu rád, když budete sledovat pořad Blesk Podcast. Děkuji a přeji pěkný nový rok 2021!
Od ledna 2021 můžete sledovat nebo poslouchat nový pořad Blesk Podcast. Podívejte se, o čem bude. Aleš Brunclík, Jiří Marek