Podle ústavních soudců byly příkazy k domovním prohlídkám srozumitelné a dostatečně odůvodněné. „Odůvodnění obou příkazů obsahují obdobné závěry i účel domovních prohlídek, což odpovídá tomu, že vyšetřovaná trestná činnost obou obviněných spolu úzce souvisí,“ stojí v usnesení.
Pokud příkazy obsahovaly nějaké formální nedostatky, nešlo o tak významné vady, aby mohly zpochybnit zákonnost prohlídek. Také sledování soudcovy kanceláře bylo řádně odůvodněné. „Z ústavněprávního hlediska je zároveň podstatné, že stěžovatel má možnost v průběhu trestního řízení zpochybnit přípustnost důkazů pocházejících ze sledování,“ konstatovali ústavní soudci.
Elischer je obžalovaný mimo jiné z toho, že ovlivňoval rozhodování svého senátu ve prospěch některých stíhaných Vietnamců, kteří mu za to platili. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků mu hrozí až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku.
Případem se zabývá Městský soud v Praze. Termíny hlavního líčení ale musel opakovaně rušit. Elischer, který nesmí soudit až do pravomocného skončení trestního stíhání, vinu popírá. Policii označil za neobjektivní a podjatou. Popřel přijetí úplatků, stejně jako to, že by peníze, které měl ve své soudcovské kanceláři, pocházely z trestné činnosti.
Peníze v obálce a odposlechy
Na záznamech dvou kamer z 1. listopadu 2017, které městský soud už dříve přehrával, je vidět, jak Elischer ve své kanceláři počítal velké množství bankovek. Následně je rozdělil do několika obálek a uložil je do svého pracovního stolu. Podle státního zástupce šlo o zhruba 950 000 korun. Elischer u soudu řekl, že neví, jak policie k částce dospěla. Dodal také, že ze záznamu není patrné, o kolik peněz jde. V březnu 2018, kdy policie Elischera zadržela, v jeho kanceláři vyšetřovatelé zajistili několik obálek s celkem 223 000 korun.
Přehrávaly se také odposlechy, například na tom z 27. října 2017 Elischer s obžalovaným Vietnamcem mluví o tom, jaké byly uloženy tresty a o kolik je možné je zmírnit. Muž na záznamu soudce přesvědčoval o tom, aby dvěma obžalovaným snížil tresty z deseti na sedm let vězení. „O ty, který vám jde, těm dám osm (...), míň jak osm nemůžu,“ uvedl například Elischer s tím, že trestní sazba, v níž mohou být obžalovaní odsouzeni, činí osm až 12 let vězení. Zmiňuje také to, že v rozsudku zruší propadnutí peněz. Elischer se tehdy hájil, že jsou záznamy vytržené z kontextu.
