22°C
Rohanský ostrov vznikl při velké povodni v roce 1432 spolu s dalšími čtyřmi malými ostrůvky - Vrbovým, Kamenským, Papírnickým, Bezejmenným a právě Rohanským. Všechno to byly poměrně malé ostrůvky jen pár desítek centimetrů nad hladinou řeky.
Zhruba okolo 16. století se místo zalíbilo mlynářovi Martinu Šaškovi, který tam začal navážet více zeminy a postavil si tu dokonce mlýn. Podle pověsti se to ale nelíbilo místním rybářům, a tak se proti Šaškovi spolčili s místním vodníkem a všemožně chudáku mlynářovi škodili.
Prvorepublikové změny
Dlouhých 400 let byl Rohanský ostrov spíše takovým miniaturním a méně významným pražským ostrůvkem. I když v 19. století začínali Pražané objevovat jeho kouzlo a trávili tu poměrně hodně volného času, stále šlo pouze o velmi malé území. Velká změna nastala ve 20. letech minulého století, respektive v době první republiky. Tehdy se došlo k závěru, že je třeba přeložit původní koryto Vltavy, čímž se stala z původního koryta jen taková malá stružka,“ vysvětluje Petr Meduna z Centra pro teoretická studia.
Původní rameno bylo nakonec zcela zavezeno a Rohanský ostrov fakticky přestal být ostrovem. Propojil se s Libeňským ostrovem a obě tato území byla spojena na jedné straně s karlínským pobřežím, na druhé s územím Manin. Původní rameno řeky bylo téměř zapomenuto, připomíná ho dnes už jen jméno jedné z karlínských ulic – Pobřežní.
Technické zázemí při stavbě metra
Rohanský ostrov hrál také důležitou roli při výstavbě pražského metra, kdy si tu Metrostav zřídil opravdu rozsáhlou základnu. Na ostrově byly postupně vybudovány výrobní a skladové haly, betonárna, která jako jediná zůstala do dnešní doby, pila, ubytovny pro zaměstnance a nechyběla ani kantýna nebo fotbalové hřiště. To všechno sloužilo Metrostavu od roku 1967 až do roku 2006, kdy se firma odstěhovala do nového sídla.
Blýskavá budoucnost
Bývalé budovy Metrostavu dnes na Rohanském ostrově ohlodává zub času a místo si bere zpět do parády matka příroda. To ale také nebude trvat věčně. Na Rohanském ostrově jsou v plánu velké změny. Postavit by se tu měly byty, kanceláře, školy, ale hlavně jeden z největších parků Prahy, který bude součástí i pražských protipovodňových opatření. Zrevitalizovaný Rohanský ostrov by se měl stát místem metropolitního významu.
V první a druhé etapě bude na ostrově takzvaně snížena nivelita, což znamená odtěžení navezené hlíny. To umožní řece v případě nutnosti rozlít se do okolí. V druhé fázi by zde měly vzniknout dvě tůně a nové odtokové rameno řeky. Tyto dvě fáze by měly podle Petra Hlubučka (STAN), náměstka pražského primátora zabrat 2,5–3 roky a magistrát na ně vyčlenil 55 milionů korun. „V jednání je také dotace z evropských fondů, pokud by se nám podařilo finance získat, věřím, že bychom tuto první část mohli zvládnout i za 2 roky,“ vysvětlil Hlubuček.
Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč popisuje, co lze vidět na výstavě o Rohanském ostrově. (2019) Jiří Marek
