„Centrum nabídne prostor pro setkávání pro Romy z celé republiky a různé skupiny. Není ale jen pro Romy, je pro širokou veřejnost. Počítáme s tím, že tu budou mezikulturní akce i debaty o současném soužití. Je to jedna z důležitých věcí. Slibujeme si, že tady navážeme dialog s veřejností. Slibujeme si posun ve vztazích,“ řekla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Vedení MRK počítá s přílivem domácích návštěvníků i zahraničních turistů. Z centra by se mohli pak dostat i do budovaného památníku romského holokaustu v Letech u Písku.

Zřízení pražského centra je součástí čtyřletého projektu, který začal letos v březnu a potrvá do konce února 2024. Financují ho norské fondy. Celkem by měl stát zhruba 44,6 milionu korun. Z toho 28 milionů se má využít na rekonstrukci vily a její vybavení. Podle vedoucí centra Olgy Vlčkové byla podmínkou norské finanční podpory pětiletá udržitelnost projektu.

Prvorepubliková vila

Dům v Dejvicích si nechal v letech 1936 a 1937 postavit textilní průmyslník Leo František Perutz, který pak zahynul v roce 1944 v Osvětimi. Vilu navrhli architekti Arnošt Mühlstein a Victor Fürth. Byla v posledních letech prázdná, využívali ji občas filmaři. Loni ji od státu získalo muzeum.

„Objekt je přes své stáří v poměrně dobrém technické stavu. Dochovaly se původní prvky, částečně i vestavný nábytek. Všechny tyto prvky chceme zachovat, abychom zachovali původní atmosféru,“ uvedl Vít Benda z kanceláře Rujbr Architects, která návrh centra připravila.

V přístavbě vznikne recepce, kavárna či sál pro 50 návštěvníků. V podlaží budou vedle dalšího sálu i jednací místnost a kanceláře a kluby. Do podkroví se umístí galerie. Objekt bude bezbariérový. Zahrada se upraví a otevře pro veřejnost. Práce by měly začít letos na podzim a skončit za dva roky. Jako první akci uspořádá středisko ještě před svým otevřením výstavu romských umělců ze sbírek MRK. Začít by měla v červnu 2022 v Letohrádku Kinských.

Norský velvyslanec Robert Kvile věří, že centrum bude fungovat jako "vzdělávací aréna a místo setkávání" a přispěje k začleňování a předcházení nenávistným projevům. "Vidím ve společnosti nadřazenost vůči Romům, to mně hrozně vadí. Bojím se, aby se anticiganismus nestal ideologií. Potřebujeme instituce, které ukážou tradiční romskou kulturu," řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.

Muzeum romské kultury vzniklo v roce 1991 jako občanské sdružení. Od roku 2005 se stalo příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Vedle centra spravuje a buduje také památníky v místě protektorátních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.