7°C
„V noci z 20. na 21. srpna k nám vnikly okupační armády států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Do konce roku 1968 nám to přineslo 137 mrtvých, přes 500 těžce zraněných a další stovky lidí byly zraněny lehce. To ale nebylo všechno. Tehdy jsme sklidili především ponížení Čechů a Slováků.“ Těmito slovy zahájil svůj projev při pietním shromáždění předseda senátu Miloš Vystrčil.
Vystrčil také ocenil ty lidi, kteří se režimem nenechali zlomit. „Byli tu hrdinové, kteří se nevzdali své svobody, nenechali si zlomit charakter například kvůli svým ambicím, dětem nebo jen kvůli tomu, že prostě měli strach. Nechci nikoho soudit, ale je důležité si to připomínat. Tito hrdinové se nevzdali a bojovali za svobodu nadále,“ řekl dále Vystrčil.
Předseda senátu také neopoměl připomenout napjatou situaci, která v současných dnech panuje v Bělorusku. „Když někomu kolem nás hrozí to samé, co nás potkalo v roce 1968, nemůžeme proti tomu být lhostejní,“ zdůraznil. Srpnové události podle něj přináší poučení, že závislost na jakékoliv silné nedemokratické zemi je smrtící. „Přináší lámání charakterů, mrtvé, těžce zraněné, nesvobodu, ztrátu nezávislosti, svébytnosti, suverenity,“ uvedl. Tyto hodnoty jsou důležitější než hmotné výhody, dodal. Zopakoval tak podobné argumenty, kterými odůvodnil svou cestu na Tchaj-wan, kam se chystá vyrazit příští týden přes odpor Číny či kritiku dalších českých ústavních činitelů.
Hřibův proslov
Paralelu s československým 21. srpnem a nynějšími událostmi v Bělorusku vidí i pražský primátor Zdeněk Hřib. Na začátku svého proslovu připomněl, že je nesmírně důležité si výročí okupace neustále připomínat, protože podle jeho slov se i po více než 50 letech objevují názory, že se tehdy jednalo o vítanou bratrskou pomoc. „Srpnové události roku 1968 nelze rozhodně považovat za bratrskou pomoc a už vůbec ne vítanou,“ zdůraznil.
„Musíme tyto události mít na paměti i s ohledem na aktuální situaci v nedalekém Bělorusku. Protože v Minsku, který je od Prahy vzdálen pouhých 1000 kilometrů, se v dnešních dnech rozhoduje o tom, jestli tamní národ vykročí ke svobodě, či nikoli,“ dodal Hřib
Hamáčkův proslov
Na pietním aktu také promluvil ministr vnitra Jan Hamáček, který zdůraznil, že tehdejší vláda své občany zradila. „Kordony obrněných vozidel a tanků přišly tehdy Pražanům jako výjev ze špatného snu. Ale sebelítost velmi rychle nahradil vzdor. Pražané se chtěli okupantům postavit, ale jejich vůdci, na které národ spoléhal, tehdy československý národ zradili,“ řekl Hamáček.
„Na rozdíl od národu, který se nechtěl nechat zlomit a do konce roku za svůj odpor zaplatil mnoha životy, vedení státu se zlomit nechalo hned. Až na jednoho. František Kriegel byl jediný člen tehdejší vládní garnitury, který odmítl podepsat Moskevský protokol,“ Připomněl Hamáček tehdejšího hrdinu. Kriegel byl také jeden ze čtyř poslanců Národního shromáždění, kteří na podzim 1968 hlasovali proti přijetí smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR.
Kromě ústavních činitelů se pietního aktu zúčastnili i pamětníci tehdejších událostí, kterých bylo asi 30. Vzpomínkové akce k srpnové okupaci probíhají i na dalších místech nejen v Praze, ale i po celé České republice.
21. srpen
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl vojenský vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem na žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa, který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Invaze se kromě Sovětské armády zúčastnila vojska Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Vojska Německé demokratické republiky nakonec hranice ČSSR. Invaze se tehdy neúčastnily Albánie a Rumunsko, přestože do pakt Varšavské smlouvy také patřily.
