Žižkova socha, která symbolicky brání funkcionalistickou budovu památníku, byla slavnostně odhalena v 50. letech 20. století. Její realizace ale vůbec nebyla snadná. Soutěž k této zakázce byla vyhlášená už v roce 1931. Tehdy se do ní zapojili kromě Bohumila Kafky i další velmi známí sochaři té doby jako třeba Ladislav Šaloun (pomník Mistra Jana Husa na Stroměstském náměstí) nebo Jan Mařatka (sousoší Praha svým vítězným synům, které se nachází pod Emauzy). Na základě velmi realisticky provedené skicy nakonec dostal přednost právě Kafka.

Modelem pro Žižku se stal zápasník Jiránek

Už podle návrhu bylo jasné, že půjde o velmi věrohodné ztvárnění neohroženého vojevůdce. Aby se autorovi dobře sochalo, stál mu modelem nejen vyrýsovaný populární zápasník té doby Antonín Jiránek, ale Kafkovi byl zapůjčen od ministerstva zemědělství i pečlivě vybraný kůň. Tehdejší režim si na výběru koně dal opravdu záležet. Přísným výběrem prošli všechny koně ze státních hřebčínů, až byl nakonec vybrán ryzák Theseus z tlumačovského hřebčína.

Ateliér na Ořechovce

Kafkovi byl dokonce na pražské Ořechovce postaven fungl nový ateliér jen pro tuto konkrétní zakázku. Sochař zde vypracoval mnoho variant, aby nakonec po mnoha a mnoha konzultacích spolu s řadou odborníků vybral tu, která se nejvíc podobala realitě.

Autor zemřel před dokončením

Ještě v době okupace, přesně po deseti letech od zadání zakázky, se Kafkovi podařilo připravit alespoň sádrový model pro odlití, ale karlínská slévárna Václava Maška ji do zdárného konce přivedla až po válce roku 1946. Toho už se autor ale nedožil, zemřel v roce 1942. Další 4 roky pak trvalo, než byl obří kolos dokončen. Socha byla svařována až na místě z 39 bronzových plátů. Důvod je jednoduchý. Vždyť jen Žižkova hlava váží přes 100 kilo a celková váha 9metrové sochy je 16,5 tuny.

Pro slavnostní odhalení bylo vybráno kulaté výročí bitvy na Vítkově, tedy 14. červenec 1950. A dnes je to právě 70 let, co tento majestátní kolos hlídá vrch Vítkov.

Po 50 letech byla sochal v havarijním stavu

Krátce po roce 2000 musela socha projít náročnou rekonstrukcí, protože povětrnostní vlivy na něm udělaly pěknou paseku. Mezi jednotlivé pláty totiž zatékalo.

Velkým problémem byly zrezlé spoje mezi jednotlivými díly. “Pevnost sochy je dána pevností spojů, proto jsme vyměnili všech skoro pět tisíc šroubů, které je spojují. Ty nové jsou antikorozní," řekl tehdy  pro Idnes restaurátor Ivan Houska.

Velice náročná byla i demontáž jednotlivých částí sochy. „Sundával se například ocas koně vážící tunu a půl, odmontovány byly i Žižkovy ruce a nohy,“ řekl v době rekonstrukce Blesku restaurátor Petr Douda. Problém podle něj byl, že se k soše nedá dostat s těžkou technikou, jako je například jeřáb. „Části se dostávaly dolů pomocí kladek. Museli jsme přitom být velice opatrní, aby nedošlo k jejich poškození,“ dodal Douda.

Je to největší socha na světě?

Tehdejší komunistická propaganda dokonce tvrdila, že je Žizkova socha největší na světě. Často si tento omyl můžeme přečíst i v dnešní době. Nebylo tomu tak ani v 50. letech, kdy 9metrového Žižku suverénně překonala 11metrová socha Viktora Emanuella II. v Římě postavená v roce 1911 a není tomu tak ani dnes, kdy 13metrová socha španělského dobyvatele dona Juana de Oñate v americkém El Pasu odsunula Žižku až na třetí místo.

Fotogalerie
31 fotografií