Paní starostko, v čele Prahy 10 sedíte od loňských komunálních voleb. Jak na uplynulý rok nahlížíte?

„Když vzešlo nové vedení radnice, měli jsme velké plány. Velkým překvapením pro nás ale bylo zjištění ohledně reálného stavu financí, kterými můžeme disponovat. Radnici dlouhodobě schází 100 milionů korun ročně na krytí běžných výdajů. Také jsme zjistili, že máme zasmluvněny investice za 700 milionů, pro které neměla radnice plné finanční krytí.“

Které investice myslíte?

„Za příklad mohu uvést rekonstrukci bytového domu ve Vršovicích na Komunitní centrum za 100 milionů korun, aniž by byla zcela jasná jeho náplň a hlavně zajištění krytí provozních nákladů.“

Jak přitom probíhalo placení běžných výdajů a vlastně i zmíněných investic, jedná-li se o dlouhodobý problém?

„Předešlá vedení je z velké části kryla prodejem majetku městské části, což jsme chtěli zarazit. Bohužel jsme v něm kvůli tomuto dědictví částečně nuceni pokračovat, což nám krajně nevyhovuje. Z majetku plynou dlouhodobé příjmy, ze kterých se právě mají realizovat různé investice. Bohužel to není jen problém posledních let. Mohutná privatizace nastala už po roce 1989, kdy městská část disponovala asi 20 tisíci bytů, kdežto dnes jich máme 3 500.“

Předpokládám tedy správně, že finance byly tedy to první, na co jste se na radnici zaměřili?

„Samozřejmě. Zažili jsme náročný start, protože jsme nemohli hned začít realizovat náš politický program, se kterým jsme do vedení městské části šli. Uplynulý rok jsme věnovali největší úsilí tomu, abychom přijali taková opatření, aby rozpočet byl v nějakém časovém horizontu nasměrován směrem k vyrovnanosti a udržitelnosti.“

S ohledem na tíživou finanční situaci, jak hodláte řešit situaci ve školství, kdy se vysloveně o školách v Praze 10 radní magistrátu hl. m. Prahy Vít Šimral (Piráti) zmínil, že jejich stav údržby je podfinancovaný?

„V následujících 10 letech bude zapotřebí téměř miliardová investice do zhruba 40 až 50 školních budov, abychom je mohli rekonstruovat a stabilizovat. V některých je zastaralá elektroinstalace, špatné potrubí, problémy se statikou. Jde o problémy, jimž se hodláme věnovat primárně, až bude pokladna stabilizovaná, což s sebou nese řadu nepopulárních kroků.“

Míníte třeba zvýšení daně z nemovitosti, na které Praha 10 spolu s jinými městskými částmi přistoupila?

„Přesně tak. Daň z nemovitosti je jediná daň, která skutečně celá skončí v dané obci, kdežto jiné daně přerozděluje stát. Díky jejímu navýšení získáme ročně 140 milionů korun, tedy o 70 milionů více, které můžeme věnovat na údržbu veřejných prostranství, ale hlavně i do zmíněného školství. Jsme v zoufalé situaci a příliš jiných možností nemáme, pokud chceme opravit naše školy. Proto s pokorou prosíme naše obyvatele o pochopení. Do poslední koruny uvidí, kam budou tyto peníze investovány.“

V čele vršovické radnice sedí starostka a zároveň také senátorka Renata Chmelová.
V čele vršovické radnice sedí starostka a zároveň také senátorka Renata Chmelová.
Autor: ÚMČ Praha 10

Z opatření, které jste během loňského a letošního roku stihla uskutečnit, kterého si nejvíce považujete?

„Otevřeli jsme radnici veřejnosti. Zapojujeme občany do rozhodování o nejrůznějších projektech i o dlouhodobé strategii městské části. Začali jsme vydávat radniční noviny, zavedli jsme otevřené hodiny radních či zveřejňovat důvodové zprávy rady včetně příloh, takže veřejnost ví, proč se co děje. Dříve tomu tak nebylo. To je podle mě nejdůležitější rys uplynulého roku.“

Vyjma financí a školství, kde má podle vás Praha 10 největší problémy?

„Musím zmínit dopravu. V současnosti jsme obklopeni městskými částmi, které přistoupily na systém zón placeného stání, takže Praha 10 je momentálně jedno velké parkoviště pro ty, kteří nejsou rezidenty okolních městských částí a bydlí tam, ale také i pro řidiče ze Středočeského kraje. Z toho důvodu přechod na zóny plánujeme i my. Jejich realizace je nyní v režii magistrátu.“

Neulevily by od problémů také parkoviště či parkovací domy?

„Ty se chystají také. Zadali jsme studii, v rámci níž se tipují vhodné lokality. Víme, že nedostatkem parkovacích stání trpí zejména Vršovice, Vinohrady a Strašnice.“

V současné době hodně rezonuje téma vládní čtvrti. Tu původně zamýšlel premiér Andrej Babiš (ANO) situovat do Letňan, nicméně v její souvislosti zmínil i Malešice. Podle primátora hlavního města Zdeňka Hřiba (Piráti) by se jednalo o nepatrně lepší řešení. Jaký je váš názor?

„Lokalitu je třeba vnímat v širším kontextu. Jde o průmyslovou zónu, do které vstupují developeři s velkolepými plány na rezidenční čtvrť, jako například Skanska. Do toho zde hlavní město plánuje zbudovat kontejnerové překladiště, čili zásadní otázka nezní tak, zda by tam měla vzniknout vládní čtvrť, ale jak sladit zájmy všech zainteresovaných, protože nelze jeden zájem nadřadit nad druhý.“

Proti překladišti radnice dlouho protestuje. Byla by pro vás vládní čtvrť v tomto ohledu přijatelnější?

„Preferovali bychom spíše mix bydlení a lehkého průmyslu, do kterého kontejnerové překladiště vůbec nezapadá. Mělo by se nacházet mimo město a ne v širším centru metropole.“

Potenciální výstavba se také týká lokality Slatiny a Bohdalec. Jak ji vnímá radnice?

„Magistrát tuto lokalitu vnímá jako velké rozvojové území vhodné pro realizaci větší bytové zástavby. Z loňské studie vyplynulo, že je velmi předimenzovaná, protože počítala s přílivem 30 tisíc obyvatel, aniž by zohledňovala adekvátní dopravní napojení a hlavně ochranu přírodních částí území. Na základě vzájemných domluv jsme kapacitu výrazně snížili, prosadili větší přírodní ochranu, a nyní v tomto duchu dopracováváme studii.“

Než jste byla zvolena starostkou, působíte od roku 2016 i jako senátorka. Mohla byste prozradit, jak je pro komunálního politika prospěšná aktivní činnost i na státní úrovni a naopak?

„Pro komunálního politika je velkou výhodou, pokud má možnost měnit i legislativu. To mohu říct z vlastní zkušenosti i na konkrétním příkladu. V celé Praze je velký problém s odstavenými vraky v ulicích, které nemohou být odtaženy. V zákoně je totiž špatně definováno, co se rozumí vrakem. S bývalým ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO) jsem proto začala řešit novelu zákona, ze které by plynulo, že pakliže vůz nemá platnou technickou kontrolu, nebude moci stát na ulici. Nyní už se novelou zabývá sněmovna a já věřím, že výrazně napomůže odstranění tohoto nešvaru z ulic nejen Prahy a jejích městských částí, ale také z měst obecně.“

Fotogalerie
20 fotografií