5°C
Řešit Václavské náměstí jako jeden velký dýchající organismus, který se ale skládá z nepřeberného množství jednotlivých střípků. Právě to je snaha Sdružení Nového Města pražského, které se tématu aktuálně věnovalo i na konferenci Přátelské město. Ta už třetím rokem řeší, jakým způsobem lidé zacházejí s veřejným prostorem.
„Ukázalo se, že péče o veřejné prostranství je nutná, lidé ji chtějí. Chtějí místo využívat, být na něm. Z toho důvodu jsme se rozhodli poučit se z chyb tam, kde se to nedělá dobře, a podívat se na to, kde to dělají léta systematicky,“ vysvětlil Blesku význam konference předseda sdružení Jan Adámek.
Vídeň, Bratislava i Brno
Velkou inspirací pro veřejný prostor v srdci Prahy je pro členy sdružení Vídeň, kde už 45 let v tomto ohledu fungují na té nejvyšší úrovni. „Proto je Vídeň jedno z nejoblíbenějších měst na světě. Jedním z dobrých příkladů je Mariahilfer Strasse, což je nákupní třída v centru, která byla zanedbaná, ošklivá. Město se rozhodlo vyhodit odtud auta a zavést tramvaje, předělat chodníky, zeleň a lavičky. Podnikatelé a místní lidé byli proti. Město se přesto rozhodlo na sílu do toho jít. Jakmile projekt spustilo, ukázalo se, že má dobré důsledky, a lidé začali být pro. Dnes je to vzorem pro nás všechny,“ uvedl konkrétní snahu Jan Adámek.
Jan Adámek ze Sdružení Nového Města pražského a radní Prahy 1 Petr Kučera k proměnám Václavského náměstí Daniel Vitouš
Další inspirací je dle předsedy sdružení Bratislava, konkrétně náměstí SNP. Zde místní občanské spolky vyvíjely v minulých letech tlak na město, aby se začaly dít změny, a také zde to podle Jana Adámka krásně funguje. Nemusíme ale přitom chodit daleko – na velkém vzestupu je v tomto ohledu podle předsedy také Brno. A pokud bychom zůstali v naší metropoli, i zde najdeme postupné úpravy k lepšímu. „Příkladem je i projekt Manifesto, ze kterého se stalo prestižní místo, kam všichni chtějí jít,“ uvedl Jan Adámek v pražském kontextu gastronomicko-kulturní projekt, který v současnosti funguje na Florenci a Smíchově.
Vylepšení Václaváku
Vlastní proměna Václavského náměstí k lepšímu se z pohledu sdružení začala konat v minulých měsících, kdy došlo na vytouženou spolupráci s úřady. „Náš spolek existuje 15 let. Celou dobu říkáme, že je potřeba někoho, kde se tu o to bude starat. Venku to vypadá hrozně jen proto, že tu chybí jeden koordinátor. Jeden subjekt, který to celé bude mít na starosti. Byli jsme léta odbýváni, teď se nám podařilo domluvit na pilotním projektu,“ sdělil Jan Adámek.
Sdružení Nového Města pražského si bere v samotném srdci metropole na starosti úklid, čistotu, pořádek a bezpečnost. Chce se věnovat detailům, které tvoří celek. „Je to ohromně náročné, agenda je neskutečná. Je spousta firem, se kterými musíme jednat, ale podařilo se. Výsledky se dostavují,“ dodal předseda.
Radnice hodlá pokračovat
Jak pro Blesk.cz potvrdil radní Prahy 1 Petr Kučera (SZ), který celý projekt zaštiťuje, záměr se skutečně daří naplňovat a proměna Václavského náměstí je na správné cestě. Jelikož má městská část z pohledu majetku v této lokalitě slabé zastoupení, zaměření se na čistotu a pořádek v ulicích bylo jednoznačnou cestou, kterou se vydat.
„Ukázalo se, že detailů je dost. Špinavé chodníky, odpadkové koše, zarostlé záhonky, špinavé vestibuly, graffiti, nálepky, nefunkční telefonní budky. Propojením se sdružením bylo možné dopátrat se vlastníka, který věc odstranil či očistil. Energie koordinátora, který má celé to místo v srdci a záleží mu na něm, se opravdu vyplatila,“ sdělil Petr Kučera.
Podle radního Prahy 1 pilotní projekt zdárně pokračuje. Snahou nyní bude dostat ho do systémového řešení. Domluvit se má konkrétní financování, četnost úklidu a kontrol, nastaví se jasná komunikace mezi jednotlivými aktéry. „Přijde mi, že jsou například ještě rezervy v zapojení soukromých vlastníků ohledně vzhledu předpolí jejich provozoven, restaurací či hotelů,“ dodal závěrem Petr Kučera.
