19°C
Toyen, přední osobnost umělecké avantgardy, se narodila v Praze, konkrétně na Smíchově v roce 1902. Nezanedbatelnou část svého života nicméně strávila i na Žižkově, konkrétně v ulici Krásova 2, kde se také od úterka nově nachází pamětní deska od undergroundového malíře Martina Frinda (56). Upomíná na významnou část života Toyen, kdy se profilovala nikoliv jako skvělá umělkyně, ale především jako člověk se srdcem na správném místě.
„Divurodivá“ lidskost
Právě v tomto domě totiž před nacisty ukrývala Jindřicha Heislera, mladého surrealistu židovského původu. „To mne na jejím životě nejvíce fascinovalo, že schovávala židovského umělce, který u ní přespával ve vaně, protože ten byt nebyl nijak velký. Kdyby se na to přišlo, transport do koncentračního tábora by se jí nevyhnul,“ uvedl pro Blesk.cz Frind. „Klobouk dolů, málokterý muž by se v té době zachoval tak jako ona.“
Nová pamětní deska na jižním konci Krásovy ulice, která je věnovaná životu, tvorbě a hlavně lidskosti a odvaze malířky Toyen. David Zima
Frind také prozradil, že právě za to si jí váží více jako člověka než jako umělkyně. „Mrzí mne, že jsem ji nepoznal osobně, protože ona byla z typu vzácných až divurodivých lidí, jako byl třeba Ivan Martin Jirous, řečený Magor,“ zmínil dále výtvarník uznávaného undergroundového zesnulého básníka.
Léta čekání
Umístění pamětní desky iniciovala s podporou radnice Prahy 3 Pavla Caháková, spolumajitelka žižkovské hospody U Vystřelenýho oka. „Můj kamarád Martin Vanke mě před časem upozornil, že tato osobnost, na rozdíl od jiných, nemá v žižkovských ulicích takovou připomínku, jakou by si zasloužila,“ vysvětlila.
Přesto její umístění nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Proces vzniku pamětní desky trval tři roky. Původně ji měl vytvořit známý akademický malíř Martin Velíšek. „Jenomže s jeho návrhem nebyli příliš spokojení památkáři,“ uvedla Caháková. Záhy oslovila Martina Frinda, k jehož návrhu se zase skepticky stavělo společenství vlastníků jednotek, což byl další z faktorů, kvůli kterému se zrod pamětní desky protáhl.
Důvodem byla neotřele pojatá podoba pamětní desky, která není ani smaltovaná, ani leskle mosazná, jak u objektů tohoto typu bývá obvyklé. Je z obhroublého plechu, na kterém je zobrazena Toyen s doprovodným vysvětlujícím textem. „Chtěl jsem akcentovat protektorátní dobu, kdy byl problém s psacími stroji. Proto jsou schválně litery, kterými je deska popsána, maličko rozhozené,“ prozradil Frind s tím, že mu koncept podoby pomáhala vytvořit nynější basistka a skladatelka kapely The Plastic People of the Universe Eva Turnová.
Výroční rok: Co se chystá?
9. listopadu 2020 to bude přesně 40 let od úmrtí Toyen v Paříži, kde je také pohřbena. Chystá Praha 3 v rámci tohoto výročí Toyen uctít nějakými akcemi či objekty ve veřejném prostoru? „Jelikož zrod pamětní desky trval tři roky, neumím si představit, jak dlouho by nám trvalo umístění sochy,“ prozradila radní Prahy 3 pro kulturu Jana Belecová (Piráti).
Nové soše by se nicméně nebránila, ačkoliv to prý není aktuální téma. Naopak pro příští rok se vyslovila pro to, aby v rámci Dnů žižkovského kulturního dědictví bylo zohledněno právě výročí úmrtí umělkyně. „Mohly by proběhnout besedy, přednášky, snad i výstava. Uvidíme,“ zakončila.
Světová osobnost avantgardy
Marie Čermínová alias Toyen se narodila v Praze 21. září 1902. Dětství a mládí prožila na Smíchově, na Žižkov, kde prožila i léta druhé světové války, se přestěhovala později. Od mládí patřila k výrazným tvářím české malby. Byla členkou Uměleckého svazu Devětsil i Spolku výtvarných umělců Mánes, nejen v Československu platila za jednu z vůdčích osobností surrealismu. Její věhlas se šířil i za hranice. Po válce z obav před nastupujícím komunismem emigrovala do Paříže, kde také dožila, do posledních dnů byla umělecky činná. Zemřela 9. listopadu 1980.
