Šámal ve Vodičkově ulici dlouho bydlel a působil jako advokát. Obhajoval zájmy českých menšin a českého školství. Za první světové války ve své kanceláři a bytě organizoval protihabsburskou činnost a pro zahraniční odboj vedený Tomášem G. Masarykem získával informace. Pomáhal rodinám vězněných a politicky perzekvovaných materiálně i psychologicky. Rakouskou politickou policií nebyl při své činnosti odhalen.

Nacistům čelil se zbraní v ruce, život položil za svobodu: Karel Pavlík (†42) má teď v Praze pamětní desku

Karel Pavlík se vyznamenal především 14. března 1939, kdy s lehkým kulometem bránil Czajankovy kasárny ve Frýdku-Místku. Nyní má v ulici Na Folimance, kde prožil poslední léta svého života, pamětní desku.
Po vzniku Československa byl členem Revolučního národního shromáždění, které položilo základy demokratického uspořádání. Krátce po 11. listopadu roku 1918 Šámal přijal do ustavení nového pražského zastupitelstva v roce 1919 funkci jeho předsedy. Stal se tak prvním představitielem hlavního města po vyhlášení nezávislosti Československé republiky, faktickým starostou. Funkce se vzdal, když byl požádán, aby se stal kancléřem prezidenta.

Kancléřem tří prezidentů

Po Masarykově abdikaci v roce 1935 zůstal k dispozici druhému československému prezidentovi, Edvardu Benešovi. Mnichovská dohoda podepsaná v září 1938 znamenala konec první republiky i odchod Šámala z funkce kancléře prezidenta, kdy se po nástupu Emila Háchy do funkce prezidenta rozhodl odejít do výslužby.

Granáty ve Vltavě. Historik: „Naházeli je tam Němci po válce.“ Nikdy nebude jistota, že jsou pryč všechny

Potápěči pražských policistů Vltavu prohledávají v rámci výcviku, ideální je na to ale zimní období.
O rok později se postavil do čela ilegální organizace Politické ústředí. Její činnost však odhalilo gestapo a Šámal byl 26. ledna 1940 zatčen a mučen. Zemřel v Berlíně 9. března 1941. Kvůli odbojové činnosti byl jeho syn Jaromír zastřelen, jeho snacha Milada poslána do koncentračního tábora a jeho dvě vnoučata byla poslána do Německa na převýchovu.

Zasloužil se o stát i demokracii

Pamětní desku na budovu umístila nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Šámal se podle předsedy nadace Václava Pavlíčka zasloužil se o udržení demokracie v meziválečném období a stal se symbolem republikanismu. „Zaslouží si proto, aby jeho zásluhy byly vyjádřeny také pamětní deskou v místě, kde dlouho působil (...). Deska by měla symbolicky vyjádřit také vděk těm, kteří v minulém století účinnou solidaritou pomáhali osobám a rodinám, jenž trpěly v důsledku vězení a jiných forem perzekuce ze strany utlačovatelského aparátu pro svou oddanost hodnotám republiky, svobody a demokracie,” řekl Pavlíček.