Šámal ve Vodičkově ulici dlouho bydlel a působil jako advokát. Obhajoval zájmy českých menšin a českého školství. Za první světové války ve své kanceláři a bytě organizoval protihabsburskou činnost a pro zahraniční odboj vedený Tomášem G. Masarykem získával informace. Pomáhal rodinám vězněných a politicky perzekvovaných materiálně i psychologicky. Rakouskou politickou policií nebyl při své činnosti odhalen.
Nacistům čelil se zbraní v ruce, život položil za svobodu: Karel Pavlík (†42) má teď v Praze pamětní desku

Kancléřem tří prezidentů
Po Masarykově abdikaci v roce 1935 zůstal k dispozici druhému československému prezidentovi, Edvardu Benešovi. Mnichovská dohoda podepsaná v září 1938 znamenala konec první republiky i odchod Šámala z funkce kancléře prezidenta, kdy se po nástupu Emila Háchy do funkce prezidenta rozhodl odejít do výslužby.
Granáty ve Vltavě. Historik: „Naházeli je tam Němci po válce.“ Nikdy nebude jistota, že jsou pryč všechny

Zasloužil se o stát i demokracii
Pamětní desku na budovu umístila nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Šámal se podle předsedy nadace Václava Pavlíčka zasloužil se o udržení demokracie v meziválečném období a stal se symbolem republikanismu. „Zaslouží si proto, aby jeho zásluhy byly vyjádřeny také pamětní deskou v místě, kde dlouho působil (...). Deska by měla symbolicky vyjádřit také vděk těm, kteří v minulém století účinnou solidaritou pomáhali osobám a rodinám, jenž trpěly v důsledku vězení a jiných forem perzekuce ze strany utlačovatelského aparátu pro svou oddanost hodnotám republiky, svobody a demokracie,” řekl Pavlíček.