Znečištěné ovzduší, které se táhne v šedivých oblacích nad metropolí, nevypadá na pohled vůbec hezky. O hezké pohledy na metropoli však ani tolik nejde. Stěžejním problémem, jehož je znečištění ovzduší příčinou, je především zdraví obyvatel hlavního města.
Stovky úmrtí, tisíce pacientů
Podle lékaře Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví, který se věnuje vlivu životního prostředí na lidské zdraví, je situace v Praze dlouhodobě nevyhovující a nelepšící se. Problémem metropole je především prach a znečištění vzešlé z automobilové dopravy.
„Ze statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) víme, že v roce 2017 v důsledku znečištění zemřelo 570 lidí. V průměru tak každý den umíral minimálně jeden člověk na základě znečištění ovzduší,“ upozornil Šuta. Z toho jen na znečištění prachem a jemným prachem pravděpodobně zemřelo 300 lidí, řada z nich na komplikace kardiovaskulárního onemocnění. Metropole navíc podle něj dlouhodobě neplní emisní limity, které stanovila Evropská unie. V tomto případě je však prohřešků po České republice více než jen v Praze.
„Zdravotní stavy lidí se horší natolik, že lidé musí být léčeni v nemocnici. Každý rok přibližně 2 000 lidí končí v nemocnici v důsledku znečištění ovzduší jemným prachem,“ upozorňuje lékař. Problémy se přitom netýkají jen chronicky nemocných a seniorů. „Přibližně 400 dětí v Praze ročně onemocní chronickou bronchitidou.“
Počasí si nevybereme
Statistika byla zpracovávána celoročně. Nejhorší situace podle Šuty nastává v zimě. „Od října do března jsou nejhorší rozptylové podmínky a zároveň dochází i ke smogovým situacím,“ uvedl. Ani v létě není situace ideální. „V letní horké suché dny dochází k vysokým koncentracím ozónu, tedy k. tzv. letnímu fotogenickému smogu. Z hlediska zdravotních komplikací je ale problematičtější prach.“
Problémem je doprava
Podle Jaroslavy Johnové ze sdružení Pražské matky je největším problémem ve znečištění Prahy individuální automobilová doprava. „Analýzou jsme zjistili, že průmysl a energetika hrají velkou roli ve znečištění pouze v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V Praze plyne největší znectění z automobilové dopravy,“ uvedla s tím, že má na mysli především vnitroměstskou dopravu, nikoliv tranzitní. „Nejvíce emisí se produkuje při akceleraci a při brzdění, naopak nejnižší při jízdě v rychlosti 30 kilometrů za hodinu.“
Druhotně Johnová upozornila na znečištění plynoucí z domácího vytápění uhlím. „To je problém zejména okrajových částí Prahy,“ uvedla. Dle statistiky SZÚ a výsledků z celkem 16 monitorovacích stanic vychází, že největší koncentrace prachu a jemného prachu v ovzduší je v centru kolem Vltavy a na západě hlavního města. Naopak východ je na tom o poznání lépe.
Co s tím?
Konkrétní opatření v rámci akčního plánu Ministerstva životního prostředí pro Prahu odhaduje Eliška Beranová z organizace Frank Bold až na rok 2021. Přesto už dnes se rýsují možnosti, jak dalšímu znečišťování nejen zamezit, ale jak kvalitu ovzduší zlepšit. Inspirace by se dala nalézt v zahraničí.
Například v Londýně se podle Johnové klade velký důraz na propagaci chůze a snižování automobilové dopravy. „V Madridu je velká pozornost věnovaná cyklistům i pěším. Přestože tam automobilový provoz funguje, je ve městě velké množství udržované zeleně. Také v Berlíně funguje ideální ochrana zeleně. Každý strom má své číslo, díky kterému je pod digitálním dohledem. Díky tomu se dbá lépe na to, jak se o zeleň starat,“ sdělila. Nadto v Londýně nebo ve Stockholmu došlo ke zpoplatnění vjezdu do města, což se kromě snížení emisí příznivě podepsalo na plynulosti dopravy.
Podle Daniela Vondrouše z Asociace ekologických organizací Zelený kruh se Praha v současnosti připravuje na návrh zavedení mýtného systému. „Neměly by tam být absolutní zákazy, ale zpoplatnění pro různé emisní třídy automobilů,“ sdělil. Z dalších uvažovaných opatření, které podle ekologických organizací lze v Praze realizovat, připadá v úvahu rozšiřování elektromobility, zřizování nízkoemisních zón či podpora rozvoje tramvajových tratí.
