Na konci 19. století se taktéž české země zapojovaly do tehdy populárních a masových výstav. Po Zemské jubilejní výstavě a Národopisné výstavě byla v roce 1898 naplánovaná další obří akce na pražském Výstavišti. Tentokrát se měli představit architekti a inženýři. 

Jednou z největších atrakcí se stalo panorama s výjevem bitvy u Lipan od Luďka Marolda a jeho spolupracovníků. Během léta sem zavítalo až 82 tisíc lidí a bylo to tak jedno z nejnavštěvovanějších míst celé výstavy. V té době to byl největší obraz v Česku a dodnes patří k těm největším vůbec. Své slávy si však Marold dlouho neužil a v prosinci 1898 předčasně umřel ve věku 33 let.

Přes 20 milionů

Organizátoři po výstavě nevěděli, jak s plátnem naložit dál. Američané za celé dílo nabízeli dokonce přes 20 milionů korun. Po všemožných peripetiích však majitelé získali finance, Maroldovo panorama částečně zrekonstruovali a nechali otevřené pro návštěvy. Pouze v zimních měsících byla otvírací doba omezená. V únoru 1929 se pak stala nečekaná událost.

Plátno pod sněhem

Kolem poledne 25. února se ozvala na Výstavišti hrozná rána. Z nedalekého domku vyběhl pan správce a koukal, co se děje: „Vyvalily se takové spousty prachu, že se zpočátku domníval, že snad pavilon hoří. Teprve po chvíli viděl, že se zřítila střecha,“ popisují událost Národní listy z roku 1929.

Takto vypadala původní, probořené budova. Zůstala stát jen severní a západní stěna.
Takto vypadala původní, probořené budova. Zůstala stát jen severní a západní stěna.
Autor: Dobový tisk

Plechová střecha nevydržela tíhu mokrého sněhu a spadla na většinu díla a část trosek odletěla i do sousední restaurace. Takhle popisovaly škodu noviny Národní politika: „Báň trčí uprostřed rozvrácených a rozdrcených stěn, z nichž zůstala uchována pouze strana k silnici ve Stromovce. Ta trčí do výše a z ní tu a tam zachycena, vlaje v sněhové metelici rozdříplá, roztrhaná plachta části lipanské bitvy,“ psalo se den po tragédii.

Konec bitvy?

Naštěstí velkou část díla stačili zachránit hasiči, kteří největší kus výjevu srolovali. Zbytek se pak po různých částech odděloval od sněhu a v nedalekém Průmyslovém paláci seskládal podobně jako puzzle. Některé noviny psaly, že to má drahocenné umělecké dílo za sebou, ale nebylo tomu úplně tak.

Restaurátoři našli způsob, jak by se mohlo plátno znova zrestaurovat a instalovat. Na záchranu Maroldova panoramatu se tak začaly shánět peníze, kde se jen dalo. Nový pavilon a restaurování obrazu měly stát 1 milion 200 tisíc korun, v té době obrovskou částku. Lidé přispívali ve veřejné sbírce a největší část uvolnila z rozpočtu vláda. Jenže ejhle!

Stavebníci a restaurátoři se konečně dali do díla, a zjistili, že nový pavilon má o metr delší stěnu, než je plátno. Museli proto chybějící část domalovat. Dne 30. května 1934 vstalo Maroldovo panorama ze sněhu a na stejném místě zůstalo dodnes. 

Fotogalerie
11 fotografií