Hned při vstupu do budovy návštěvníka na schodišti zaujme příznačná plastika dvou dělníku na stavbě od Jaroslava Horejce. „Původně totiž zdejší budova sloužila nikoliv pro účely ministerstva práce, to vzniklo až v roce 1968,“ vysvětluje Barbara Hanousek Eckhardová, zástupkyně vedoucí tiskového oddělení MPSV, „nýbrž pro účely Zemského úřadu, posléze ministerstva stavebnictví.“
Budovu MPSV v duchu puristického novoklasicismu navrhoval uznávaný architekt Bohumil Hypšman, který je podepsaný i pod sousední budovou ministerstva zdravotnictví nebo pod bývalé Akciové parní mlýny v Holešovicích. Vznikla v roce 1929 coby součást areálu ministerstev pod Emauzy, mezi kterými se dnes nachází velkolepý pomník padlým vojákům z 1. světové války. Dokonale splnil podmínku veřejnosti, která tehdy kladla velký zřetel na to, aby z protějšího břehu zůstal zachován průhled na Emauzský klášter.
Miliony let staré pozůstatky
Po vstupu se návštěvník ocitne v prostorném otevřeném atriu. „Dalo by se říci, že je to to nejcennější, co v této budově je,“ upozornila Eckhardová. „Je to dáno především obložením z původních českých mramorů, protože za první republiky byl trend podporovat především domácí kamenoprůmysl.“ K vidění tak jsou obklady z lochkovického černéhoho, krkonošského bílého či křtínského růžového a zeleného mramoru. Fasáda a její sochařská výzdoba pochází ze Slovenska.
V atriu budovy MPSV funguje původní páternoster. Atrium je velkolepé. David Zima
V budově se zachoval původní páternoster, který byl v roce 2016 rekonstruován, také okenní výplně v horních patrech, které jsou zdobně vzorované. Na ty kromě času nesáhl od výstavby nikdo. Jsou původní. Vyjma vybavených důležitých zasedacích místností však zaujme především obložení tzv. ministerského schodiště. „To obsahuje zkamenělé schránky pravěkých živočichů, které jsou staré miliony let,“ líčí Eckhardová. Svůj název nese proto, že na jeho stěnách visí obrazy dosavadních ministryň a ministrů práce.
Budova na první pohled nevypadá nijak rozlehle. Je proto velice snadné sklouznout k podcenění její velikosti. „Přitom v přízemí sídlí lékařská i zubní ordinace, které mohou využívat nejen zaměstnanci,“ poukazuje Ekhardová. Nadto se na úrovni přízemí budovy vyskytuje i tzv. dětská skupina, která funguje na podobném principu jako mateřská škola. Určena je primárně dětem zaměstnanců ministerstva. Ty mají dokonce možnost za příhodného počasí vyrazit na zahradu, která je vybavena dětskými herními prvky.
Království ministryně: Nefotit
Zatímco většinu prostor ministerstva je možné snímat fotoaparátem i kamerou, sekretariát, pracovna i kolegium ministrů jsou těmto účelům z hlediska bezpečnosti zapovězeny. Jedná o přitom o vkusně a prakticky vybavené místnosti. Z jedné z nich je přístup na balkon, odkud je krásný výhled na Vltavu a na Prahu, zatímco pohled na druhou stranu odkrývá Emauzský klášter jako na dlani.
Tunel do neznáma
Jednou z hlavních zajímavostí, o kterých se šušká i mezi obyvatelstvem Prahy, je domnělý tunel, který propojuje budovu MPSV s budovou MZ. Podle Eckhardové mají takovéto domněnky velké oči. „Tunel v podzemí je, ale je v průměru veliký zhruba metr a půl. Je plný kabelů, potrubí, rezavých trubek, takže jde spíše o štolu. Lidé ji nevyužívají. Přesto existují určité domněnky, že v některé jeho části vede odbočka snad na Smíchov,“ říká. „Ale není to nijak ověřeno,“ dodává vzápětí s tím, že ministerstva jsou také propojena teplovodem. „Takže když chceme zatopit, voláme na ministerstvo zdravotnictví,” uzavírá s úsměvem.
Jestli se do prostor budovy MPSV chcete podívat také, na státní svátek 17. listopadu budete mít možnost.
