7°C
Stanislav Hubička vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Praze a v letech 1948 až 1952 fakultu architektury a pozemního stavitelství. V té době se zaměřoval na funkcionalismus s důrazem na čistotu formy, konstrukci a výrazný výtvarný element v architektuře. Od 50. let minulého století prošel řadou nově vzniklých projektových ústavů, až v závěru zakotvil jako hlavní tvůrčí architekt v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb, kde řešil například právě přemostění Nuselského údolí, řešení podpovrchové dopravy v centru Prahy, stanici metra Vyšehrad, přírodní útvar Folimanka či některé ze stanic metra trasy C.
Stopy jeho práce jsou v centrální části Prahy – zabýval se úpravou Václavského náměstí a jeho uvolněním od tramvajové dopravy a začlenění zelených ploch. Podle jeho návrhu bylo upraveno Smetanovo nábřeží v úseku Národní divadlo – Karlův most, prostor nádvoří Platýz, prostor náměstí Republiky, prostor Alšova nábřeží s vazbou na Karlův most, řešení Letenské terasy s vazbou na úsek Belvederu a osy Pařížské ulice. Věnoval se i řadě územních plánů v Praze.
V 70. letech Hubička vedle Kotěrovy právnické fakulty a hotelu Intercontinental od Karla Filsaka na rohu Pařížské ulice navrhl a realizoval objekt Mezinárodního svazu studentstva (1974). Následně se zabýval i památkově historickou tematikou, třeba návrhem rekonstrukce Královské cesty v úseku Prašná brána – Karlův most s přechodem do ulice Mostecké. Jednou ze zálib architekta byla orientace na výtvarné dílo v architektuře, a to jak ve veřejném prostoru, tak v interiéru.
