Obvykle mají záchranáři v létě asi o desetinu práce méně, než je celoroční průměr zhruba 350 událostí za 24 hodin. Minulý týden ale zaznamenali nárůst o pět až deset procent. „Vyjížděli jsme k 2513 událostem, z nichž 41 dávaly naše posádky do přímé souvislosti s vedry. U desítek dalších pacientů vedro bezpochyby významně přispělo k takovému zhoršení jejich zdravotního stavu, že byl nutný zásah záchranné služby,” uvedli záchranáři.
Nejčastěji jsou voláni ke stavům dehydratace nebo přehřátí organismu, jako jsou kolapsy, nevolnosti nebo neurologické příznaky spojené s horším prokrvením mozku. Většinou jde ale o stavy méně vážné.Ve vedrech trpí srdce i cévy
Podle primáře kardiologie Nemocnice na Homolce Václava Neužila musí srdce a cévy snášet v horku dvojnásobnou zátěž. Musí zajistit výdej minerálů a současně dostatečnou vazkost krve. „Lidově se říká, že kdo v horku málo pije, tomu ,houstne krev', což způsobuje nemalé riziko pro vznik krevních sraženin,” vysvětlil. Podle toho, zda se sraženina vytvoří v tepně nebo v žíle, může způsobit cévní mozkovou příhodu, takzvanou mrtvici, nebo plicní embolii.
Praha se »vaří ve vlastní šťávě«: Pomohlo by více stromů, jejich výsadba je kvůli inženýrským sítím složitá
Výjezdy i kvůli úrazům
Záchranáři upozorňují také na to, že horké počasí jim zhoršuje pracovní podmínky. Auta sice mají vybavena klimatizací, nejvíc práce ale odvádějí v bytech nebo na rozpálených ulicích. Více práce mají záchranáři také kvůli úrazům, často i vážným, které si vyžádají letecký transport. Posádky záchranářského vrtulníku v Praze a středních Čechách v červenci vzlétly k 55 úrazům. V 31 případech šlo o dopravní nehody, v devíti o pády z výšky.