Obvykle mají záchranáři v létě asi o desetinu práce méně, než je celoroční průměr zhruba 350 událostí za 24 hodin. Minulý týden ale zaznamenali nárůst o pět až deset procent. „Vyjížděli jsme k 2513 událostem, z nichž 41 dávaly naše posádky do přímé souvislosti s vedry. U desítek dalších pacientů vedro bezpochyby významně přispělo k takovému zhoršení jejich zdravotního stavu, že byl nutný zásah záchranné služby,” uvedli záchranáři.

Nejčastěji jsou voláni ke stavům dehydratace nebo přehřátí organismu, jako jsou kolapsy, nevolnosti nebo neurologické příznaky spojené s horším prokrvením mozku. Většinou jde ale o stavy méně vážné.

Ve vedrech trpí srdce i cévy

Podle primáře kardiologie Nemocnice na Homolce Václava Neužila musí srdce a cévy snášet v horku dvojnásobnou zátěž. Musí zajistit výdej minerálů a současně dostatečnou vazkost krve. „Lidově se říká, že kdo v horku málo pije, tomu ,houstne krev', což způsobuje nemalé riziko pro vznik krevních sraženin,” vysvětlil. Podle toho, zda se sraženina vytvoří v tepně nebo v žíle, může způsobit cévní mozkovou příhodu, takzvanou mrtvici, nebo plicní embolii.

Zkolabovat podle něj člověk může proto, že srdce nestíhá pokrývat vysoké nároky na oběh a zároveň odpařování vody kvůli ochlazování. Neužil to přirovnal k situaci, kdy se obézní člověk přejí a ještě si vleze do vany s horkou vodou. Jde o nárazovou změnu, při níž je nutné jak tělo ochladit, tak prokrvit žaludek kvůli trávení. „V té chvíli už nezbývá rezervní kapacita na prokrvení mozku,” dodal.
Kardiaky podle něj ale nejvíc ovlivňují změny počasí, zejména extrémní výkyvy. Tropické teploty jsou problém i pro nemocné s vysokým tlakem. Před odjezdem na dovolenou v teplých krajích by podle něj nemocní měli konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem. Doporučuje se tam vycestovat buď v květnu a na začátku června, nebo až v září.

Výjezdy i kvůli úrazům

Záchranáři upozorňují také na to, že horké počasí jim zhoršuje pracovní podmínky. Auta sice mají vybavena klimatizací, nejvíc práce ale odvádějí v bytech nebo na rozpálených ulicích. Více práce mají záchranáři také kvůli úrazům, často i vážným, které si vyžádají letecký transport. Posádky záchranářského vrtulníku v Praze a středních Čechách v červenci vzlétly k 55 úrazům. V 31 případech šlo o dopravní nehody, v devíti o pády z výšky.